Víte, občas se zamýšlím nad tím, jak to vlastně všechno funguje tam nahoře. Ne, nemyslím počasí, i když to taky umí být pěkně zamotané. Mám na mysli hlavu. Náš mozek. Kolikrát se člověk chytí za hlavu a řekne si: „Co mi to zase lítá hlavou?“ Nebo „Proč jsem to udělal?“ A odpovědi nikde. A přitom, tam uvnitř, v té šedé kůře, se odehrávají neuvěřitelné věci. Kognitivní funkce. Zní to jako zaklínadlo, co?
Kognitivní neurovědy: Jak mozek realizuje kognitivní funkce?
Tak jo, pojďme si to trošku rozklíčovat. Kognitivní neurovědy jsou taková detektivní práce v mozku. Zkoumají, jak se ty naše myšlenky, vzpomínky, rozhodnutí a vůbec všechno, co nám běží hlavou, vlastně tvoří. A jak se to projevuje v „hardwaru“ – v tom mozku samotném.
Co všechno spadá pod kognitivní funkce?
No, skoro všechno, co děláme! Představte si to jako takovou pyramidu. Na jejím základu jsou základní věci, jako pozornost. Bez ní se prostě nepohneme z místa. Potřebujeme se soustředit, abychom si něco přečetli, uvařili oběd nebo si povídali s kamarádkou. A pak tu máme paměť. Ta krátkodobá, kdy si pamatujeme, co jsme měli včera k večeři, i ta dlouhodobá, kam se ukládají vzpomínky na dětství. A nesmíme zapomenout na řeč. To, že si rozumíme a dokážeme se vyjádřit, je taky obrovský zázrak. No a pak tu máme ty složitější věci, jako je řešení problémů nebo rozhodování. To jsou ty chvíle, kdy se cítíme jako mistři světa, když vymyslíme nějakou geniální věc, nebo se naopak proklínáme, že jsme se rozhodli zrovna takhle.
Jak to vlastně funguje?
Představte si, že mozek je takové obrovské město. S miliony „obyvatel“ – neuronů. A tyhle neurony spolu neustále komunikují. Posílají si zprávy pomocí elektrických a chemických signálů. A to, jak se ty zprávy posílají a jak se zpracovávají, určuje, co si myslíme, co cítíme a co děláme. Je to složité, ale fascinující. A vědci se neustále snaží rozluštit, jak přesně to všechno funguje. Používají k tomu různé metody, jako je například EEG (elektroencefalografie), která měří elektrickou aktivitu mozku, nebo fMRI (funkční magnetická rezonance), která ukazuje, které části mozku jsou aktivní při různých činnostech.
Proč je to důležité?
No, kromě toho, že je to strašně zajímavé, nám kognitivní neurovědy můžou pomoct pochopit, proč se nám občas nedaří si něco zapamatovat, proč se cítíme unavení a nesoustředění, nebo proč máme problémy s rozhodováním. A to už je docela užitečné, ne? Navíc, znalosti z této oblasti můžou pomoct při léčbě různých neurologických a psychiatrických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, deprese nebo schizofrenie. Takže, příště, až se budete zase chytat za hlavu, zkuste se zamyslet nad tím, co se tam vlastně odehrává. Je to neuvěřitelný svět.