Asi to znáte – ty chvíle, kdy se něco, co začalo jako nevinná zábava, promění v něco víc. Něco, co vás pohltí. Pro někoho je to sbírání známek, pro jiného pletení svetrů. A pro někoho… jsou to balónky. Zní to bláznivě? Možná. Ale svět je plný podivuhodností a vášní, o kterých nemáme tušení.
Kouzlo balónků: Když se nevinná zábava stane vášní
Než se do toho pustíme, malá poznámka: Každý má své záliby, ať už je to, co je to. Důležité je respektovat, že se nám nemusí líbit to samé. Takže pokud vám bude připadat, že tu někoho urážím, klidně mi to vytkněte. Dnes se podíváme na jednu specifickou zálibu – na balónky.
Co je to vlastně fetiš? Zjednodušeně řečeno, je to neobvyklá sexuální přitažlivost k nějakému předmětu. V našem případě k balónkům. A dokud to nikoho neohrožuje nebo neubližuje, není na tom nic špatného.
Dva tábory: „Poppeři“ a „Nepoppeři“
U „balónkového fetiše“ existují dva hlavní směry. Takzvaní „poppeři“ a „nepopperi“. Ti první si užívají praskání balónků – ať už je mačkají, sedají si na ně, nebo se s nimi válí. Baví je zvuk, vzhled praskajícího balónku, prostě ten moment zániku. No a „nepopperi“, jak asi tušíte, praskání nesnáší. Milují balónky jako takové – dotýkají se jich, drží je, dívají se na ně. Existuje i něco mezi – někdo se rád dívá, jak praská balónek, ale sám by to nikdy neudělal. Někdo miluje pohled na praskající balónek, ale nesnáší ten zvuk, a tak se snaží ho vypustit bez prasknutí. A někteří prostě jen rádi balónky nafukují.
Prostě a jednoduše: „balónkáři“ jsou lidé, kteří si prostě našli potěšení v balóncích. Proč zrovna v nich? Někdo říká, že to má kořeny v dětství, že měli s balónky spojené pozitivní zážitky. Nebo že viděli někoho, kdo se jim líbil, s balónkem v ruce, a tak se jim to spojilo. Ale upřímně, proč to pitvat? Nikdo se neptá, proč má někdo rád líbání nebo mazlení, tak proč se šťourat zrovna v tomhle? Ale možná to vidíte jinak. K zamyšlení, že?