Krása. Tolikrát omílané slovo, až z něj vyprchal původní smysl. Co si pod ním vlastně představíme? Dokonalé křivky, bezchybnou pleť, vlasy jako z reklamy? Ale co když je krása mnohem víc než jen to, co vidíme na obálkách časopisů? Co když se podíváme pod povrch a zaměříme se na to, jak se (ne)tlak na dokonalost dotýká LGBT+ komunity?
Nejsme v tom sami, ale přesto…
Nedávné studie ukazují znepokojivé trendy. Zdá se, že úzkost a deprese spojená s vnímáním vlastního těla dopadá na LGBT+ jedince mnohem silněji než na heterosexuální populaci. Víte, to je jako když se snažíte protlačit kulatý kolík do hranaté díry. Cítíte se nesví, jakoby s vámi něco nebylo v pořádku. A ty myšlenky… ty dokážou být pěkně temné.
Kde se to bere?
Není to žádná raketová věda. Stigma, diskriminace, neustálý tlak na to, aby člověk zapadl… LGBT+ lidé čelí výzvám, o kterých se nám heterosexuálům ani nesní. Snaha „být akceptovatelný“ pro okolí, i pro ty uvnitř komunity, někdy vede k přijetí nereálných standardů krásy. A když už má člověk sklony k psychickým problémům, je mnohem snazší podlehnout tomuhle tlaku.
Problémy, které se násobí
Výzkumy naznačují, že gay a bisexuální muži mají větší tendenci toužit po štíhlosti a častěji se uchylují k drastickým metodám, jako je hladovění nebo užívání projímadel. Je to zvláštní paradox – snaží se zalíbit mužům, ale zároveň chtějí být silní a mužní. Což je tak trochu schizofrenní představa.
A co ženy?
U lesbických a bisexuálních žen je to podobné. I když se lesbická „ideologie“ snaží odmítat přehnaný důraz na fyzickou atraktivitu, je těžké zbavit se zakořeněných představ o ženské kráse. A pak je tu ještě očekávání, že budou silné, atletické a svalnaté. Tyhle protichůdné standardy krásy mají sloužit jako „poznávací znamení“ pro lesby, ale pro ty, které do nich nezapadají, to může být frustrující.
NEDA (National Eating Disorder Association) uvádí, že nedostatek pocitu „sounáležitosti“ s gay komunitou může přispívat k rozvoji poruch příjmu potravy. To se týká i černošských a latino LGB jedinců, u kterých se poruchy příjmu potravy vyskytují minimálně stejně často jako u jejich bílých protějšků. A trans lidé? Ti čelí dvojí dávce „menšinového stresu,“ protože nesoulad mezi pohlavím při narození a genderovou identitou jim ztěžuje snahu dostát náročným konvencím krásy.
Bohužel, o lidech s méně známými orientacemi a genderovými identitami se ví jen málo. A navíc, faktory jako etnicita, náboženství nebo zdravotní postižení se v těchto studiích často opomíjejí. Většinou se jedná o kombinaci několika problémů, které přispívají k psychickým potížím. Snad se s rostoucím povědomím o LGBT+ identitách a problémech dočkáme pokroku i v této oblasti.
Jak vnímáte krásu vy? Setkali jste se s tlakem na dokonalost v LGBT+ komunitě? Podělte se o své zkušenosti v komentářích!
Líbil se vám článek? Tady je pár dalších, které by vás mohly zajímat:
LGBTQ+: Psychické dopady nepřijetí