Tak jo, ruku na srdce – kdo z nás se občas nepodívá do zrcadla o trošku déle, než je zdrávo? Nebo si nepřečte pochvalný komentář na sociálních sítích s malinko větším potěšením, než by si chtěl přiznat? V dnešní době, kdy na nás z každé strany křičí „Miluj se! Pečuj o sebe!“, je tenká hranice mezi zdravou sebedůvěrou a… no, prostě něčím jiným. Něčím, co už zavání Narcisem a jeho osudnou láskou k vlastnímu odrazu.
Láska k sobě, nebo narcismus? Kde končí zdravá sebedůvěra a začíná patologie
Slovo „narcismus“ slýcháme poměrně často. Někdo je „namyšlenej“, „egoista“, „jde si jenom po svém“. Jenže pozor, házet kolem sebe diagnózou narcistické poruchy osobnosti (NPD) je jako střílet od boku. NPD je totiž něco mnohem komplexnějšího než jen občasné sebestředné chování. Je to hluboce zakořeněný psychologický problém, který ovlivňuje vnímání sebe sama i vztahy s ostatními. Představte si to jako hodně pokřivené zrcadlo, ve kterém vidíte jen ty nejlepší vlastnosti a ignorujete ty, které se vám nelíbí. A to zrcadlo držíte hodně, hodně vysoko.
Devět znaků, které mohou naznačovat NPD
Abychom byli konkrétní, NPD se diagnostikuje na základě devíti charakteristik. Neříkáme, že pokud na někoho sedí jeden nebo dva, hned má diagnózu. Ale pokud se jich sejde víc, je na místě zbystřit:
- Zabývá se svými fantaziemi o neomezeném úspěchu, moci, kráse nebo ideální lásce.
- Vyžaduje nadměrný obdiv.
A co to znamená v praxi? No, například, že takový člověk neustále mluví o svých úspěších (a občas si je i trošku přibarví), potřebuje slyšet, jak je skvělý, a těžko snáší kritiku. Zní vám to povědomě? Možná znáte někoho takového. Nebo možná… se v tom trošku poznáváte vy sami? (Jen klid, sebereflexe je dobrá věc!)
Ego v éře sociálních sítí: Jsme národ narcisů?
Ještě k zamyšlení – všimli jste si, jak často se dnes používá „já“, „mě“, „moje“? Studie dokazují, že v knižní produkci i v populárních písních používáme zájmena v první osobě jednotného čísla stále častěji, zatímco „my“, „nás“, „naše“ ustupuje do pozadí. Zní to trochu jako „každý sám za sebe“, že? Může to být jen náhoda, nebo odraz doby, kdy se klade důraz na individualitu. Ale možná je to i tím, že se víc soustředíme na sebe a míň na ostatní.
Takže… kolik narcisů se vlastně pohybuje kolem nás? A jak to ovlivňuje naši společnost? Nad tím se můžeme jen zamyslet. Jedno je ale jisté – zdravá dávka sebelásky a sebedůvěry je fajn. Ale když se to přežene, můžeme skončit v zrcadle, ze kterého už se nám nebude chtít vystoupit.
[Zde budou uvedeny zdroje citované v původním článku]