Slyšeli jste už o „ledové úlevě“? Možná to zní jako nový wellness trend, ale ve skutečnosti se jedná o metodu, která pomáhá lidem zvládat nutkání k sebepoškozování. Nečekejte zázraky na počkání, ale věda za tímhle trikem je docela zajímavá. Z vlastní zkušenosti vím, jak silné můžou tyhle pocity být, a proto se s vámi chci podělit o něco, co mně osobně pomáhá.
Ledová úleva: Věda za trikem, který pomáhá zvládat sebepoškozování
Sebepoškozování je bohužel realita pro mnoho lidí. Statistky ukazují, že se s ním potýká nemalé množství lidí, a i já jsem jednou z nich. Možná si říkáte, proč by to někdo dělal. Je to složité, ale někdy se zdá, že fyzická bolest je snesitelnější než ta emocionální. Pro mě osobně se ukázal jako spása trik s ledem. Prostě si vezmu kostku ledu a třu si ji po místech, kde cítím nutkání se zranit. A víte co? Ono to fakt funguje! Ale abych byla fér, nefunguje to pro každého. Někdo třeba radši cvrnká gumičkou na zápěstí. Ale princip je podobný.
Proč to vlastně funguje?
Než se pustíme do samotného „ledového triku,“ je důležité pochopit, proč vůbec někdo sahá k sebepoškozování. Psycholožka Jill Hooley si všimla, že lidé, kteří si ubližují, snášejí bolest déle než ostatní. A zjistila, že to souvisí s negativním vnímáním sebe sama. Asi vás to nepřekvapí, žejo?
Ale co už tak známé není, je důvod, proč se k tomuhle chování lidé neustále vracejí. Slyšela jsem názory, že sebepoškozování aktivuje centrum slasti v mozku, takže se člověk vrací pro další dávku. Ale to není tak docela pravda. Nejde o to, že by mozek lidí, kteří si ubližují, byl „naprogramovaný“ na bolest. Bolest cítí stejně jako kdokoli jiný. Tak proč to dělají? V roce 2010 provedl Joe Franklin studii, kde měřil reakci očí na bolest před a po ponoření rukou do ledové vody. Zjistil, že lidé, kteří si ubližují, se cítí lépe – a stejně tak i ti, kteří si neubližují. Podle něj v tom hrají roli dva hlavní procesy:„úleva od bolesti“ a „neuronové překrývání“.
Úleva od bolesti je vlastně euforie, která nastává, když bolest odezní. A neuronové překrývání? Zjednodušeně řečeno, neurony v mozku se můžou překrývat a zapojovat se do více procesů najednou. Takže mozek nedokáže rozlišit mezi fyzickou a emocionální bolestí. A tady se dostáváme k samotnému „ledovému triku“.
Jak na to?
Led v tomhle případě funguje jako „studená bolest.“ Na rozdíl od sebepoškozování ale nemá negativní vedlejší účinky (pokud to s tím ledem samozřejmě nepřeženete!). Tím, že si způsobíte krátkodobou fyzickou bolest a pak ji odstraníte, vytvoříte pocit euforie. A tahle úleva od fyzické bolesti oklame mozek, aby si myslel, že zmizela i ta emocionální. A to je celé to „kouzlo“! A takhle jednoduché je to, vlastně to není kouzlo.
Tak co, zkusíte to? Možná to zní divně, ale za zkoušku nic nedáte. A pokud vám to nezabere, nezoufejte. Existuje spousta dalších způsobů, jak se s těmito pocity vypořádat. Nejdůležitější je, abyste věděli, že v tom nejste sami.A víte co? Ono se to zlepší.
Zdroje:
DeAngelis, T. (2017). A New Look At Self-Injury [Pamphlet]. Washington, D.C., VA: American Psychological Association.
Franklin, J. (2014). How does self-injury change feelings? The Fact Sheet Series, Cornell Research Program on Self-Injury and Recovery. Cornell University, Ithaca, NY
Hooley, J. M., & Germain, S. A. (2014). Nonsuicidal Self-Injury, Pain, and Self-Criticism [Abstract]. Clinical Psychological Science,2(3), 297-305Hooley, J. M., & Germain, S. A. (2014). doi:10.1177/216770261350937