Lekce pro duši: 7 životních pravd o duševním zdraví, které pochopíme až později

Uf, to byl ale rok, co? Člověk se nestačil divit, jak se mu život obrátil vzhůru nohama. Pandemie nám všem ukázala, jak křehká je realita a jak snadno se dá ztratit půda pod nohama. Trochu jako by nás někdo hodil do úplně jiného světa a řekl: „Tak a teď žij dál!“ Bez návodu, bez mapy. A to se zákonitě podepíše na psychice.

Lekce pro duši: 7 životních pravd o duševním zdraví, které pochopíme až později

Když jsem se ohlédla zpět a zamyslela se nad svými dlouholetými potížemi s duševním zdravím (a přidala k tomu i zkušenosti jiných lidí a rady odborníků), dala jsem dohromady 7 zásadních věcí, které mi došlo až později. Třeba to někomu z vás taky pomůže.

1. Nálada je jako aprílové počasí

Dřív jsem si myslela, že buď jsem „v pohodě“, nebo „totálně v háji“. Ale ono je to spíš taková široká škála, co se mění každou chvíli. Klidně i během dne. Jeden den na dně a druhý už zase vidíte světlo na konci tunelu. A to je normální.

2. Nezapomínej na sebe

S věkem člověk pochopí, že se o sebe musí starat v první řadě. Protože když je v pohodě on, je v pohodě i jeho okolí. Jak se říká, „člověk nemůže nalévat z prázdné sklenice“. Je to dlouhá cesta, to přenastavování mozku, aby uvěřil, že jsi důležitá. Zvlášť když ti od malička vtloukali do hlavy, že se starat o sebe je sobecké. Ale víš co? Jsi jediný člověk, který s tebou bude až do konce. Takže „sobectví“ a dávat se na první místo je ta nejlepší věc, co pro sebe můžeš udělat.

A navíc zjistíš, jak mocná a odolná jsi, když se řídíš svými potřebami a touhami. Samozřejmě bez toho, abys ubližovala druhým nebo se po nich šlapala.

3. Prostředí dělá strašně moc

Minulý rok nám vzal spoustu věcí. Naše oblíbené aktivity, koníčky… v podstatě všechno. A zjistili jsme, jak moc nás prostředí ovlivňuje. Ať už je to místo, kde žijeme, lidé, se kterými se stýkáme, nebo i denní rutina. Když nám to všechno sebrali, najednou jsme se cítili ztracení.

Já sama mám úzkosti a deprese už dlouho. A proto jsem docela rychle zjistila, kde se mi nedělá dobře. Je důležité si všímat, jak na tebe prostředí působí, a dělat všechno pro to, abys buď odešla, nebo si vytvořila svůj vlastní bezpečný prostor.

4. Duševní nemoc nemá uniformu

Nikdy bych si nepomyslela, že jeden z nejlepších studentů práv, co vypadá, že má život perfektně srovnaný, trpí těžkou depresí a má sebevražedné myšlenky. Byla jsem v šoku. Protože jsem si dřív myslela, že tohle se „těch“ lidí netýká. Těch úspěšných, krásných, bohatých, sportovců… Myslela jsem si, že jsou imunní. Ale prdlajs. Duševní nemoc si nevybírá.

A i když se o duševním zdraví mluví víc než dřív, pořád máme v hlavě nějaké stereotypy. Jak má člověk s psychickými problémy vypadat, jak se má chovat. Pokud se nesesype na ulici a nemá na sobě tmavou mikinu, tak si jenom hraje na nemocného, že? Ale to je blbost. Díky celebritám a sportovcům, kteří o svých problémech otevřeně mluví, si spousta lidí uvědomila, že v tom nejsou sami. A to je dobře.

5. Musíš mít v rukávu pár triků, jak se se vším vypořádat

Rok 2020 nám toho hodně vzal. Nikdy bych si nepředstavila, že „zavřou“ venek. Naše oblíbené aktivity byly najednou nedostupné. Večeře v restauraci, procházky v parku, posilovny… pryč. I to, jak se vyrovnáváme se změnami, se muselo změnit.

Nemohli jsme ven, tak jsme se museli naučit, jak si to, co potřebujeme, obstarat uvnitř. Začali jsme cvičit jógu, péct, číst knížky… a zjistili jsme, že je důležité mít víc způsobů, jak se se vším vypořádat. Protože nikdy nevíš, kdy ti zase něco seberou. A taky nám to pomáhá se adaptovat na změny tím, že zkoušíme něco nového, co by nás dřív nenapadlo.

6. Co jíš, to jsi… a to se týká i psychiky

Já miluju sladký. Vždycky jsem milovala. Když jsem šťastná, smutná, unavená… sladkost je pro mě odměna i uklidnění. Věděla jsem, že moc cukru není dobrý, ale až když jsem se začala zajímat o zdravé stravování, zjistila jsem, že to má mnohem širší dopad než jenom na váhu.

Podle psychiatra Dr. Daniela Amena je důležité se vyhýbat cukru a potravinám, které se na cukr přeměňují, protože cukr podporuje záněty a poškozuje imunitní systém. A záněty vedou k depresím.

Dr. Tracey Marks zase mluví o MediMod dietě, což je modifikovaná středomořská dieta, která prokazatelně zlepšuje náladu. Je bohatá na vitamíny skupiny B a folát, které jsou důležité pro správnou funkci mozku. Tyhle živiny zlepšují spojení mezi neurony v mozku, a tím pádem i náladu.

Takže i když je lákavé sáhnout po nezdravém jídle, když nám není zrovna do smíchu, je důležité myslet na dlouhodobé zdraví. Ale všechno s mírou. Jak říká Dr. Amen: „Uzdravte svůj mozek a vaše mysl se uzdraví sama.“ Zdravá strava a zdravé návyky jsou důkazem toho, že můžeme dát dohromady i „rozbitý“ mozek.

7. Měj se rád a buď k sobě upřímný

Už jsem zmiňovala, že je důležité se o sebe starat, abys nemusel nalévat z prázdné sklenice. A s tím souvisí i to, že se k sobě musíš chovat hezky a být k sobě upřímný. Buduj a udržuj vztah sám se sebou. Zeptej se sám sebe, jaké máš cíle, proč se trápíš kvůli nějaké myšlence nebo pocitu. Pracuj s nepříjemnými emocemi. A nezapomínej na to, že si zasloužíš péči a lásku. Nenech se zastrašit strachem a dopřej si to, co ti dělá dobře.

Těchhle 7 bodů nejsou jediné věci, které jsem se na své cestě za duševním zdravím naučila. Je to neustálý proces. Naučila jsem se být k sobě shovívavější, když udělám chybu, a víc se radovat z úspěchů. I když to ne vždycky vyjde. Někdy jsem otupělá. Ale pořád se učím a snažím se neodepírat si malé radosti, když se naskytnou. Někdy mi stačí kousek hořké čokolády a je mi líp.