Život je občas jako horská dráha. Jednou jsi nahoře, cítíš vítr ve vlasech, a pak se řítíš dolů, kde se ti žaludek svírá a nevíš, co bude dál. A někdy, v těch nejhlubších propastech, se zdá, že už není cesta ven. Že jediné řešení je vystoupit z téhle šílené jízdy jednou provždy. Ale co když existují signály, které nám můžou pomoct rozpoznat, že někdo potřebuje pomoc, že se blíží k okraji?
Mlčení zabíjí: 7 varovných signálů sebevraždy, o kterých se nemluví
Všichni víme, že existují linky pomoci, kam se dá zavolat, když je nejhůř. Třeba 1-800-DON’T-CUT nebo 1-800-334-HELP. Anebo česká Linka první psychické pomoci na čísle 116 123. Ale co když to do toho telefonu nedokážeš říct? Co když se necítíš na to, svěřit se cizímu člověku?
1. Otázky, na které neexistuje odpověď: „Má to vůbec smysl?“
Pamatuješ na Frankensteina? Na to monstrum, které se ptalo: „Kdo jsem? Proč jsem tady? Jaký má můj život smysl?“ Tyhle otázky nejsou jen pro postavy z románů. I v reálném životě můžou vést k depresi a beznaději. Možná si říkáš, že je to jen filozofování, že se tím trápí jen mladí, co nemají co na práci. Ale i lidé, kteří čelí těžkým nemocem, se můžou ptát na stejné věci. A co když to ptá se ptá někdo z tvého okolí?
2. Zmizet z povrchu zemského
V Japonsku mají pro lidi, kteří se stáhnou do sebe a vyhýbají se kontaktu s okolním světem, slovo „hikikomori“. Je to extrém, ale i mírnější forma sociální izolace může být varovný signál. Známí ti přestává brát telefony, ruší s tebou schůzky, nemluví s tebou a zdá se ti že se straní všech lidí? A co když se to děje s tebou?
3. Když slova zní jako rozsudek: „Chci umřít“
Možná si myslíš, že kdo o tom mluví, to neudělá. Ale to je omyl. Každá zmínka o smrti, o tom, že už nechce žít, je volání o pomoc. Když ti někdo svěří takovou myšlenku, ber to vážně. Je to jako křičet v hluku – snaží se, aby ho někdo uslyšel.
4. Břemeno, které se nedá unést: „Jsem jen na obtíž“
Slyšel jsi někdy někoho říct: „Už nechci nikoho zatěžovat“? Možná ti to připadá jako projev skromnosti, ale ve skutečnosti to může znamenat, že se cítí jako zbytečný. Že si myslí, že bez něj by bylo všem líp. A to je cesta do pekel.
5. Risk je zisk? Omyl!
Alkohol za volantem, promiskuitní chování, drogy… To všechno můžou být projevy zoufalství. Když se někdo chová riskantně, možná se snaží zapomenout na bolest, utéct od reality. Nebo mu už na ničem nezáleží. V jednom výzkumu se ukázalo, že užívání drog má silnější spojitost se sebevražednými myšlenkami, než jiné rizikové chování.
6. Jizvy, které křičí: Sebepoškozování
Řezání, pálení, škrábání… Sebepoškozování je způsob, jakým někteří lidé uvolňují nahromaděné napětí, jak se vyrovnávají s bolestí. Není to vždycky pokus o sebevraždu, ale je to jasný signál, že něco není v pořádku. A že ten člověk potřebuje pomoc. Je ale důležité si uvědomit, že i když člověk co se sebepoškozuje nespáchá sebevraždu je to vážný signál.
7. Past, ze které není úniku: „Cítím se jako v kleci“
„Mám pocit, že se dusím. Chci utéct, ale nevidím žádný východ.“ Tyhle slova můžou znamenat, že se ten člověk cítí v pasti, že ho tíží odpovědnost, že už nemůže dál. Igor Galynker, který se zabývá sebevraždami, říká, že je to stav mysli, kdy se člověk cítí v bezvýchodné situaci, kdy ho přemáhají negativní emoce. A tenhle stav ho může dohnat k tomu, aby si vzal život.
Pokud ty nebo někdo, koho znáš, vykazuje některý z těchto signálů, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Sebevražda je trvalé řešení dočasného problému. Návštěva u odborníka ti může pomoct získat kontrolu nad životem, najít vnitřní sílu, důvod žít. Možná to bude těžké, ale s vytrvalostí se dá uzdravit.
Zdroje:
Ammerman, R. T., Steinberg, K. J., & McCloskey, L. A. (2016). Risk-taking behaviors and adolescent suicidal thoughts and behaviors. Journal of Adolescent Health, 59(3), 271-277.
Angers, S. (2020). The link between feeling like a burden and suicide risk. Verywell Mind.
Bergland, C. (2020). Extreme social withdrawal: What is „hikikomori?“. Psychology Today.
Bhandari, S. (2020). Suicidal ideation: Symptoms, risk factors, and treatment. WebMD.
Dimitriu, A. (2020). Existential questions and suicide. Psychology Today.
Frances, A. (2015). „Home-sitting“ in Sweden: Another example of overdiagnosis. Psychology Today.
Galynker, I. (n.d.). Suicide trigger scale. Columbia University Department of Psychiatry.
Office for National Statistics. (2019). Suicides in England and Wales: 2019 registrations. Retrieved from https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/bulletins/suicidesintheunitedkingdom/2019registrations
Psychology Today. (n.d.). Self-harm. Retrieved from https://www.psychologytoday.com/us/basics/self-harm
Welby, M. (2019). Suicidal thoughts are like a tattered sweater. Psychology Today.
Wu, D. (2019). Suicide warning signs: What to look for. SingleCare.