Když se řekne „inteligence“, spoustě lidí se vybaví stereotyp osamělého génia. I když ne každý chytrý člověk je samotář, něco na tom bude. Proč to tak je? Mozek inteligentních lidí prostě funguje jinak. Pojďme se na to podívat zblízka.
Mozek génia: Proč inteligentní lidé často trpí samotou
Vysoká inteligence může člověka lehce „vyčlenit“. Inteligentní lidé se často noří do svého vnitřního světa, což může působit, že jsou odtažití a povýšení. Mívají myšlenky a zájmy, které jejich vrstevníky moc nezajímají, a hůř se jim hledá společná řeč, což je v konverzaci dost nepříjemné. Co řeknou nebo udělají, může ostatním připadat „divné“ nebo „ujeté“, prostě mimo mísu. A ruku na srdce, kdo z nás chce být za exota, že jo?
Inteligentní lidé mají často větší potřeby než ostatní – ať už osobní, studijní nebo společenské. Potřebují víc podnětů, jsou citlivější a neustále přemýšlejí o světě kolem sebe. Což je sice odlišuje, ale taky to vede k nedorozuměním. Jejich potřeby jdou nad rámec „normálu“, což může být pro okolí matoucí. Ve škole můžou mít horší známky, protože je učivo nebaví, což jim vylepí nejrůznější nálepky. A jindy můžou být vnímáni jako chladní nebo zastrašující, i když to vůbec neodpovídá tomu, jací jsou uvnitř.
Propojit se s ostatními je těžké
Ať už se inteligence projevuje jakkoliv, navazování kontaktů s ostatními může být fuška. Inteligentní lidé zjišťují, že ostatní nemají zájem o to, co říkají, a naopak se sami těžko zajímají o hovory druhých. Touží po hlubších, smysluplnějších konverzacích, což je občas nadlidský úkol. Drby je nebaví, radši by se bavili o filozofii, umění nebo o něčem, pro co opravdu hoří. Zkrátka chtějí „něco víc“.
Lidé s vysokou inteligencí často oplývají velkou empatií. Někdy až takovou, že je to spíš na škodu. Zprávy ze světa je můžou srazit na kolena, i když se jich problém přímo netýká. Tragedie ve světě je bolí, a podobně je ovlivňují i problémy druhých. Kvůli téhle přecitlivělosti potřebují víc času pro sebe. I když můžou působit chladně a odtažitě, ve skutečnosti cítí tak moc, že se potřebují „dobít“. Přílišná izolace pak ale vede k osamělosti a pocitu, že jejich potřeba „restartu“ je dělá chladnými.
Jejich mozky fungují jinak
Celkově vzato, inteligentní lidé přemýšlejí jinak než zbytek světa. Proto je těžké zapadnout a snadno dochází k nedorozuměním. Schopnost zpracovávat informace a vytvářet myšlenky vysokou rychlostí je neobvyklá a může se projevovat dost zvláštně. Můžou se rozkecat o nesmyslných nápadech, které jsou tak složité, že je nikdo nechápe. Co jim dává smysl, se těžko vysvětluje a můžou nevědomky urazit někoho, koho nechtěli. Zkrátka, jiný mozek zásadně ovlivňuje pohled na svět a to, jak svět vnímá je.
Inteligentní lidé mají jiné mozky, které potřebují něco jiného. Navazování kontaktů je těžké, ale ne nemožné. Najít skupinu lidí se stejnými zájmy je obtížné, ale stojí to za to. Tak co, našli jste v článku něco pro sebe? Co vás zaujalo? Podělte se s námi v komentářích!