Lidský mozek, to je taková malá, ale sakra složitá záhada. I když si myslíme, že už o něm něco víme, ve skutečnosti tápeme ve tmě. Všichni známe někoho, kdo bojuje s depresemi, bipolární poruchou nebo úzkostmi. To jsou věci, o kterých se mluví a na které existují léčebné postupy. Ale co ty stavy, o kterých se tolik neví? Ty, nad kterými si lámou hlavu i zkušení psychiatři? Některé z nich lidi trápí, jiné zase vůbec a některé jim dokonce můžou přinést i nějaké výhody! Pojďme se společně podívat na deset neuvěřitelných psychologických a neurologických stavů, o kterých jste možná ještě neslyšeli.
Důležité je si uvědomit, že i když jsou tyhle stavy neobvyklé, existují lidé, kteří s nimi žijí každý den. Jejich problémy jsou stejně reálné jako problémy kohokoliv jiného a zaslouží si stejný respekt. Některé z těchto stavů navíc nemají na člověka žádný negativní dopad, takže není důvod je stigmatizovat.
Mozek v záhadách: 10 neuvěřitelných stavů, o kterých jste (možná) neslyšeli
1. Erotomanie: Když si myslíte, že vás miluje celebrita
Všichni jsme se už někdy zamilovali. Možná jste měli tušení, že i ten druhý cítí něco k vám. Ale erotomanie, to je úplně jiný level. Lidé s tímto stavem jsou přesvědčeni, že je někdo, ať už celebrita nebo někdo z jejich okolí, šíleně zamilovaný. A to i přesto, že pro to neexistuje žádný důkaz. V některých případech se s tou osobou ani nikdy nesetkali. Někdy se to projevuje agresivním chováním a stalkingem, jindy je to jen silná posedlost, která se nijak neprojevuje navenek, nebo jen neškodně. Lidé s erotomanií si často vymýšlejí důkazy (třeba si myslí, že mrknutí v televizi je signál zájmu). O tomto stavu se toho moc neví, ale zdá se, že postihuje více ženy než muže.
2. Syndrom hudebního ucha: Koncert v hlavě, a to doslova
Představte si, že slyšíte hudbu, i když nikde žádná nehraje. Zní to, jako by ji pouštěl soused za zdí, nebo jako zapnuté rádio v domě. Jenže to všechno je jen ve vaší hlavě! Syndrom hudebního ucha je sluchová halucinace, která se často vyskytuje u lidí s tinnitem (ušní šelesty). Může vzniknout v důsledku poranění mozku, léků nebo dokonce stresu. Pro člověka to může být velmi nepříjemné, protože dokola slyší jednu a tu samou písničku. Někteří skladatelé ale za tuhle „vadu“ děkují, protože jim prý přináší originální nápady. Předpokládá se, že mozek v tomto případě „doplňuje“ neurčité okolní zvuky a vytváří z nich hudbu.
3. Syndrom vizuálního sněhu: Statický šum ve vašem zorném poli
Když se podíváte na modrou oblohu, co vidíte? A co na bílý papír? Nebo do tmavého kouta v pokoji? Většina z nás vidí jasně barvy a tvary. Ale někteří lidé vidí na všem, co se jim objeví v zorném poli, statický šum, nebo vizuální „sníh“. Zvlášť je to prý vidět na těch třech zmíněných věcech. Síla vnímání se liší od člověka k člověku a většina si toho ani nevšimne. Někteří mohou mít potíže s nočním viděním nebo trpět migrénami. Není to ale považováno za poruchu a většinou to nemá na život člověka žádný vliv.
4. Syndrom cizí ruky: Když ruka žije vlastním životem
Náš mozek dokáže úžasné věci. Většinu času máme nad svými končetinami kontrolu a můžeme se rozhodnout, co budou dělat. Ale co když tu kontrolu ztratíme? Syndrom cizí ruky je stav, kdy má vaše ruka vlastní rozum. Je nekontrolovatelná a jedná proti vaší vůli. Představte si, že zvedáte ze země předmět, ale vaše ruka ho najednou schválně shodí zpátky. Je to neurologický stav, na který neexistuje lék. Naštěstí existují způsoby, jak ho zvládat.
5. Sdílená psychotická porucha: Když dva šílenci tvoří pár (doslova)
Bludy jsou běžné u mnoha poruch. Tyhle falešné přesvědčení jsou často bizarní a neobvyklé. Taky se většinou drží jen jedné osoby. Ale někdy se stane, že dvě nebo více osob v blízkém vztahu sdílí stejné bludy. V tomto stavu se u jednoho člověka, „aktivního“ účastníka, vyvine psychotický blud, který pak předá osobě, která je mu blízká. Proto se tomu říká sdílená psychotická porucha. Tato neobvyklá porucha se nejčastěji vyskytuje v rodinách. Nicméně byly zaznamenány případy i ve vztahu lékař/pacient, nebo dokonce ve vztazích se zvířaty.
6. Hemispatial neglect: Ignorování poloviny světa
Mrtvice jsou děsivé a přicházejí s různými komplikacemi. Hemispatial neglect je neobvyklý vedlejší účinek. U této vzácné poruchy člověk ignoruje polovinu určitého prostoru. Když ho požádáte, aby nakreslil hodiny, nakreslí jen půlku. Nebo jí jídlo jen z jedné poloviny talíře. Tato porucha je spíše neurologická než psychologická, což znamená, že tyto akce nejsou úmyslné, ale jsou výsledkem poškození neurologického systému.
7. Afantazie: Když si nemůžete nic představit
Zkuste si představit kousek koláče. Co vidíte? Možná krémový francouzský hedvábný koláč s čokoládou. Nebo červený třešňový koláč. Možná si dokážete představit i jeho chuť a vůni. Ale s afantazií si nedokážete mentálně nic představit. Je to neobvyklý stav, o kterém většina lidí neví, že je jiná. Afantazie není považována za poruchu a mnoho lidí s ní pracuje v kreativních oborech. Mohou mít ale potíže s vytvářením obrazů v hlavě a mají odlišné sny. Je to zvláštní jev, kterému se úplně nerozumí.
8. Synestézie: Když vidíte hudbu, slyšíte barvy
Představte si, že posloucháte hudbu a vidíte jasné barvy, které se vám promítají v periferním vidění v souladu s nástroji. To je jen jedna forma synestézie. Synestézie zahrnuje stimul, který aktivuje více smyslových drah (například slyšíte zvuk a zároveň ho vidíte). Může mít mnoho podob a variací. I když „vidění“ barev se zvukem je jedna forma, člověk může mít barvy spojené se slovy/čísly/dny v týdnu; středa je například modrá. Stav se může projevit i v jiných smyslech. Někdo to může dokonce využít ve svůj prospěch. Ti, kteří vidí barvy v reakci na zvuky (chromostézie), mohou mít například absolutní sluch díky své jedinečné schopnosti. Podobně i u asociativní synestézie si někteří lidé spojují různá slova a zvuky smyslovým způsobem, ale nemusí nutně zažívat samotný smysl. To může být výhodné pro spisovatele, kteří si vybírají slova na základě svých asociací. Synestézie není považována za poruchu, ale spíše za jedinečný zážitek.
9. Fiktivní porucha: Když si hrajete na nemocného (až moc dobře)
Mnozí z nás se někdy snažili předstírat nemoc, aby se vyhnuli nějaké situaci. Ale člověk s fiktivní poruchou to posouvá na jinou úroveň. Je schopen zajít do extrémů, aby předstíral nemoc, včetně sebepoškozování, aby vypadal nemocnější. Může to dělat bez jakéhokoli důvodu nebo aby z toho získal nějaký prospěch. Může být těžké zjistit, jestli člověk touto poruchou trpí, protože může být velmi zdatný v předstírání příznaků. Může to být obzvláště riskantní, protože postižený člověk může podniknout život ohrožující kroky, aby ostatní přesvědčil o své nemoci.
10. Tančící mánie: Když se tančí až do smrti
Tento bizarní stav se několikrát objevil v historii bez známé příčiny. „Tančící mor z roku 1518“ se vyznačoval tím, že obyvatelé Štrasburku začali spontánně a nekontrolovatelně tančit. Lidé tančili, dokud se nevyčerpáním zhroutili, jen aby po odpočinku začali znovu. Zabilo to přibližně 15 lidí denně a zdálo se, že to nemá konce. Incident ve Štrasburku byl nejlépe zdokumentovaný, nicméně existuje několik dalších případů. Ve skutečnosti sahají případy tančící mánie až do 7. století a sporadicky se opakují až do 15. století. I když není známo, co přesně to způsobilo, většina historiků se shoduje na tom, že se pravděpodobně jednalo o masovou psychogenní poruchu. Postižená města byla pod extrémním stresem kvůli existujícímu hladomoru a nemocem.
Lidský mozek je rozhodně ohromující složitost. I ti nejpokročilejší neurovědci a psychiatři jsou zmateni příčinami některých stavů. Naštěstí ne všechny stavy jsou špatné a některé mohou přispět k úspěchu. Stejně tak existují možnosti léčby pro ty méně šťastné stavy. Jaké další záhadné stavy znáte vy? Jak nás ovlivňují, ať už pozitivně nebo negativně? Dejte nám vědět v komentářích!