„`html
“Jsem třídič bodláků. Mám síto protříděných bodláků a síto neprotříděných bodláků. Protože jsem třídič bodláků.”
Nejsem hrubý/á, jen mám sociální úzkost: 10 varovných signálů, které si možná neuvědomuješ
Pamatujete na film Králova řeč? Tam Lionel Logue, logoped, pomáhá budoucímu králi Jiřimu VI. s koktáním. Tenhle jazykolam o bodlácích byl jeden z jeho fíglů.
Lionel: No tak, ještě jednou, Bertie. Zvládneš to.
Bertie: Síto potříděných siplů.
Bertie pak vstal a sedal si a křičel z plných plic: “Gah! Mah! Bah!” Prostě se snažil to ze sebe dostat ven.
Sociální úzkost, to je, když má člověk fakt velký strach z toho, že bude mezi lidmi, nebo že bude muset něco dělat před ostatními. DSM-5 to definuje jako „výrazný a trvalý strach z jedné nebo více sociálních nebo výkonnostních situací, ve kterých je osoba vystavena neznámým lidem nebo možnému zkoumání ze strany ostatních.“
Každý z nás občas cítí trému, ale lidi se sociální úzkostí to prožívají mnohem intenzivněji. V Americe s tím žije skoro 7 procent dospělých, což je fakt dost. Ale co když si jen myslíme, že je někdo třeba nevychovaný, a přitom za tím stojí sociální úzkost?
1. Vyhýbání se očnímu kontaktu: Víc než jen ostýchavost
Stojíte před kolegou a chcete se zeptat na výsledek experimentu, ale on se vám vyhýbá pohledem. Děje se to celou dobu. Může to být sociální úzkost. Lidi s touhle úzkostí popisují oční kontakt jako něco nepříjemného, co v nich vyvolává úzkost. Je to, jako by se jim v mozku rozsvítila kontrolka nebezpečí.
Je fakt, že oční kontakt je důležitý, ať už v práci nebo v osobním životě. Ale dá se to naučit! Nejdřív je potřeba snížit úzkost, a pak se zaměřit na zlepšení dovedností.
Zkuste se dívat mezi oči, nebo lehce nad ně. Když vám to není příjemné, povolte oční svaly a zaměřte se na celek, nerozlišujte detaily, zjemní to váš pohled. Ono to jde, jen to chce cvik.
2. Strach z jídla: Co když mi něco uvízne mezi zuby?
Sedíte na firemní večeři a váš stážista se jídla ani nedotkne. Na otázku jen něco zamumlá a usměje se. Ale uvnitř se mu honí hlavou tisíce myšlenek: Co když se poliju? Co když se zadusím? Co když mi něco uvízne mezi zuby?
Strach z jídla před ostatními dokáže zničit sociální život, kariéru, i studium. Večírek se neobejde bez jídla, důležitá schůzka probíhá u oběda. Co s tím? Záleží na situaci. Někteří lidé se bojí v každé situaci, jiní jen při formálních událostech. Někdo se bojí jíst před šéfem, jiný i před kamarády. Někdo se bojí v přeplněné restauraci, jiný v tichém prostředí.
Pokud za tím stojí i porucha příjmu potravy, musí se to řešit komplexně. A někdy pomůžou i léky.
3. Zrušení plánů na poslední chvíli: Nezvladatelná úzkost
Těšili jste se na drink s kolegy, ale jak se blíží hodina H, úzkost narůstá. Co když budu vypadat hloupě? Co když mě nebudou mít rádi? Nakonec radši zavoláte, že nemůžete. V tu chvíli se vám uleví. Ale co dál?
Psychoterapeutka Courtney Glashow radí tyhle myšlenky zpochybňovat. Zeptat se sami sebe: Opravdu si myslím, že jsem nudný? Proč si to myslím? Jak mě vidí moje rodina a přátelé? Nenechte myšlenky, aby se nabalovaly. Zkuste se na to podívat jinak. Možná vás překvapí, jaké to bude bavit se s kolegy mimo práci. Nikdy nevíte, dokud to nezkusíte.
4. Umlknutí ve skupině: Strach ze „hlouposti“
Máte skupinový projekt, ale bojíte se promluvit, abyste neřekli něco hloupého. Radši mlčíte. I když se to zdá těžké, je důležité se překonat a zapojit se do diskuze. Ano, i přijmout pozvání na akce, které ve vás vyvolávají strach.
5. Výbuch vzteku: „Maličkost“, která spustí peklo
Stojíte ve frontě v obchodě. Najednou se za vámi ozve hrubý hlas. Otočíte se a vidíte muže, který zuřivě nadává. I tohle může být příznak sociální úzkosti. Lidé s touhle úzkostí mají problémy se spánkem, a proto jsou přecitlivělí. Vadí jim i maličkosti. Důležité je si uvědomit, co ten vztek spustilo, a pokusit se s tím pracovat.
6. Přilepený k telefonu: Únik do virtuálního světa
Jste na svatbě bratrance a on celou dobu kouká do telefonu místo toho, aby se bavil s rodinou. Možná má sociální úzkost a telefon je jeho únik před okolním světem.
7. Neschopnost „otevřít se“: Strach z odsouzení
Zeptáte se partnerky na nejtěžší moment v životě, ale ona se stáhne a uzavře se do sebe. Proč? Protože se bojí, že ji budete soudit. Důležité je svoje iracionální obavy zpochybnit. Místo strachu si řekněte, že vám partner/ka chce naslouchat a vytvořit bezpečný prostor.
8. Předčasný odchod z večírku: Totální vyčerpání
Na vaší oslavě vám kamarádka řekne, že musí jít domů. Dělá to pokaždé. Lidi se sociální úzkostí jsou společenskými akcemi vyčerpaní. Je v pořádku si stanovit časový limit. Když se budete bavit, můžete zůstat déle. Když ne, odejděte. I to je úspěch.
9. Napětí ve skupině: Viditelná úzkost
Stojíte za oponou a čekáte na vystoupení. Srdce vám buší, potíte se, nohy se vám klepou. Mikrofon se vám třese v ruce. Lidé se sociální úzkostí si uvědomují, že jejich strach je přehnaný, a bojí se, že budou vypadat hloupě. Můžete zkusit hluboké dýchání. Posaďte se, narovnejte záda, položte ruku na břicho a druhou na hrudník. Nadechněte se nosem na čtyři doby tak, aby se zvedalo břicho. Zadržte dech na dvě doby a vydechněte ústy na šest dob. Opakujte, dokud se neuvolníte.
10. Falešné časové omezení: Zajištění úniku
Kolegyně říká, že musí vyzvednout mámu z kliniky, a proto nemůže jít na večeři. Dělá to pokaždé, když šéf navrhne firemní večeři. Možná má sociální úzkost. Lidé s touhle úzkostí se vyhýbají společenským situacím, a proto si vymýšlejí důvody, proč nemohou zůstat déle.
Sociální interakce jsou součástí života. Místo toho, abyste se vyhýbali aktivitám, které vám mohou přinést radost, se svým strachem bojujte. Ale nemusíte to dělat sami. Pokud vy nebo někdo z vašich blízkých vykazuje výše uvedené příznaky, poraďte se s odborníkem. Může vám to pomoci.
Zdroje:
Schulze, L., Renneberg, B., & Lobmaier, J. S. (2013). Gaze perception in social anxiety and social anxiety disorder. Frontiers in Human Neuroscience, 7. doi:10.3389/fnhum.2013.00872
„`