Představ si to: zrovna máš prázdniny a kámoši tě zvou na obří nákupní výstavu v hotelu. Už z dřívějška ale víš, že tam bude narváno a tlačenice, na to fakt nemáš náladu. Dřív bys jako „ten hodný“ těžko řekla ne. Ale teď už víš, že je v pohodě dát sebe na první místo. Nechat si diktovat rozhodnutí by ti jen zkazilo náladu. Tak jo, pojďme se podívat na 10 věcí, který způsobujou, že tě lidi zneužívaj, jo?
Nejste rohožka: 10 návyků, které z vás dělají oběť zneužívání
1. Zbytečné obětování se
Máš pocit, že potřeby ostatních jsou důležitější než ty tvoje? Snažíš se hlavně o klid a vyhýbáš se konfliktům? Jestli se pro druhý obětuješ až moc, můžeš se pěkně vyšťavit. A to nechceš, co?
Aby ses nespálila, musíš umět říct, co už je moc. Být konkrétní a upřímná. Říct „potřebuju prostor“ nestačí. „Prostor“ totiž pro každýho znamená něco jinýho. Pro partnera to může být od výletu na pláž po rozchod. Chce to jasněji.
Představ si, že jedeš po dlouhým dni v práci metrem. Přisedne si chlap, kýve hlavou jakoby usínal a najednou ti ji složí na rameno. Snažíš se to omluvit, že je asi unavenej a nechceš ho budit?
Nemusíš omlouvat hrubý chování. Když někdo překračuje tvoje hranice, ozvi se. Buď asertivní a řekni, co si myslíš.
2. Hledání schválení u ostatních
Říkáš si občas: „Budu šťastná, až…“? (*doplň si cokoliv, co chceš, aby se stalo*)
Je blbost myslet si, že štěstí závisí na vnějších okolnostech, nebo na tom, co si o tobě myslí partner. Myslíš si, že tvoje hodnota se odvíjí od toho, jak tě vnímá okolí? To se nazývá emoční závislost. Ale abys našla klid v sobě a ve vztazích, je důležitý se od emoční závislosti odpoutat. Emoční nezávislost je schopnost regulovat svoje emoce a cítit se dobře sama se sebou, i když se děje něco zlýho. Znamená to taky umět zvládat svoje emoce bez neustálýho hledání schválení, pozornosti a validace od druhých.
3. Myslíš si, že problém je vždycky v tobě
Když se stane něco špatnýho, obviňuješ se? Pořád ti hlavou běhá „Co by, kdyby…“? Podle výzkumu mají lidi s „nafouknutou zodpovědností“ tendenci obviňovat se za negativní výsledky, cítí se zodpovědní za to, že zabránili nebezpečí, a pořád o tom problému přemýšlejí. A toho můžou lidi využívat.
Jak přestat být na sebe tak tvrdá a obviňovat se ze všeho? Začni tím, že se přijmeš taková, jaká jsi. Být k sobě shovívavá a uvědomovat si tu „potřebu“ mít všechno pod kontrolou. James Brown, učitel védské meditace, doporučuje meditaci: „Žijeme v hlavě, ne ve světě, a proto trpíme. Jak to změnit? Dostat se z hlavy, poznat sebe jako něco jinýho než jen myšlenky a pocity. Meditace nám dvakrát denně dává poznat pravdu o naší podstatě: že za myšlenkama, egem, pochybnostma a frustracema jsme dokonalý, celistvý a kompletní. Necháme mysl uklidnit a zažijeme ten základní stav transcendentálního vědomí, kde nejsou žádný problémy, spekulace, žádný myšlení. Jen čistý, neomezený, blažený klid. A s touhle zkušeností se vracíme do světa myšlení a činů s větším nadhledem, s větší schopností přijmout situaci takovou, jaká je: dočasná.“
4. Neustále se předvádíš
Je normální, že se snažíme ukázat svoje silný stránky a schopnosti. Ale když se chlubíš, abys získala respekt, může to vést k závislýmu vztahu. Když se snažíš, aby tě druzí respektovali tím, že zdůrazňuješ svý kvality, může to působit povýšeně a arogantně a lidi tě nakonec odmítnou.
Svoji hodnotu ukážeš tím, že věříš v sebe sama. Musíš najít svoji vnitřní hodnotu. Můžeš ztratit peníze, auto, dům, slávu, úspěch, vzhled, atletický schopnosti, ale nikdy neztratíš svoje vnitřní kvality a hodnoty – laskavost, péči, štědrost, upřímnost, spolehlivost. Když znáš svoji hodnotu, nemusíš ji nikomu dokazovat.
5. Máš strach z odmítnutí a pohlcení
Říkáš si, že nejsi dost milovaná, chytrá nebo atraktivní, aby o tebe partner měl pořád zájem? Proto se snažíš mít všechno pod kontrolou, aby tě neopustil. Nebo… máš pocit, že nemůžeš být sama sebou a zároveň být ve vztahu? Proto se radši stáhneš, abys neztratila sama sebe.
To všechno jsou falešný přesvědčení, který můžou živit strach z odmítnutí a pohlcení. Jakýkoliv kontrolující chování, který z těhle přesvědčení vychází, ničí lásku. Buď asertivní, stůj si za svým a řekni „ne“. Pomáhej, jen když sama chceš.
6. Ignoruješ svoje zájmy a potřeby
Podle terapeutky Weeny Cullins jsou klíčem ke zdravýmu manželství důvěra, otevřená a upřímná komunikace a řešení konfliktů. To platí i pro ostatní vztahy – přátelství, vztah rodič-dítě nebo i v práci.
Ve vztahu se může objevovat pasivně agresivní chování, což znamená, že se vyhýbáš přímý konfrontaci a negativní emoce vyjadřuješ nepřímo. Nepřímo ubližovat partnerovi nebo odmítat plnit jeho potřeby, trucovat, otálet, dělat dvojsmyslný poznámky, mlčet, když bys měla odpovědět – to všechno je pasivně agresivní chování.
Poslouchej svoje touhy, neboj se za sebe postavit a říct druhý straně, že se chová pasivně agresivně. Neboj se urazit druhý a pamatuj, že strach často nemá reálný základ. Vždycky se dá najít kompromis.
7. Nemáš stanovené hranice
Možná jsi ten typ, co radši odpustí a nechá věci plavat, než aby se ozvala. Nemáš stanovený hranice a když se k tobě někdo chová s neúctou, hledáš pro něj omluvu.
Klíčem ke zdravýmu vztahu je stanovit si hranice a tolerovatelnou mez. Nejde o to ubližovat, ale o férovost a soucit. Když vidíme, že hranice druhýho zarmoutila, zklamala nebo i naštvala, můžeme k tomu přistoupit s empatií, ne s pocity viny a hanby.
8. Máš strach ze samoty
Samota se těžko definuje, protože ji každej vnímá jinak. Někdo se cítí osaměle, i když je obklopenej lidma, někdo si samotu užívá. Ze strachu ze samoty uděláš ze vztahu kult a obětuješ se.
„Osamělost je subjektivní zážitek. Když si někdo myslí a říká, že je osamělej, tak je osamělej.“
Nemusíš se bát samoty. Ber to tak, že když jsi sama, jsi svobodná. Pak nebudeš sama dlouho.
9. Věříš, že lásku si musíš zasloužit
Myslíš si, že lásku si musíš zasloužit? Máš pocit, že se ve vztahu snažíš vyhrát si toho druhýho? Snažíš se dokázat, že si jeho lásku zasloužíš, jako by jeho láska dokazovala tvoji hodnotu.
Odpověď je jasná: Ne, lásku si nemusíš zasloužit, měla by být bezpodmínečná, měla by se dávat svobodně, bez očekávání a pocitů viny.
Ta pravá láska tě potká v půlce cesty a ukáže ti, že všechno, co jsi kdy dávala, vždycky stačilo. Jen jsi dávala to nejlepší špatným lidem.