„`html
Psaní příběhů je alchymie. Slova se mísí s emocemi, vytvářejí obrazy a v ideálním případě vtáhnou čtenáře do světa, který jste stvořili. Ale jak dosáhnout toho, aby váš příběh nebyl jen sled událostí, ale žil vlastním životem?
Pět psychologických triků pro mistrovské vyprávění: Vdechněte život svému příběhu!
Zapomeňte na pouhé popisování. Využijte psychologii, abyste čtenáře skutečně vtáhli do děje. Zaměřte se na emoce, vjemy a detaily, které si běžně nevšímáme. Protože, ruku na srdce, i mistr tesař se někdy utne, a perfektní struktura příběhu sama o sobě nestačí.
Místo jako postava
Víte, jak se říká: „Jsi to, co jíš?“ No a pro příběh platí: „Je to, kde se odehrává!“ Místo není jen kulisa, je to plnohodnotná postava, která ovlivňuje děj i postavy. Romantický vztah v Praze bude diametrálně odlišný od toho v Buenos Aires, nemyslíte? Dejte si záležet na popisu prostředí, protože to je základ, na kterém stavíte celý svůj svět.
Vnímejte všemi smysly
Když vstoupíte do lesa, nevidíte jen stromy. Cítíte vlhkost, slyšíte šumění listí, cítíte vůni jehličí. Přesně tohle musíte přenést na papír. Zapomeňte na otřepané fráze a zaměřte se na detaily. Jak voní podzimní les? Jakou barvu má slunce prosvítající skrze koruny stromů? Jaký zvuk vydává vítr hrající si s listím? Probuďte čtenářovy smysly, a on se ocitne přímo uprostřed vašeho příběhu. Ať to s ním hne, jak se říká.
Nezapomeňte, že čtení má být zážitek. A vy máte v rukou moc ten zážitek vytvořit. Tak se do toho dejte! Protože i když se občas může zdát, že nic nevymyslíte, nakonec to vždycky nějak dopadne. A třeba i skvěle!
Zdroje:
Creative writing, as well as reading a good story are both very psychological processes. If you are a writer, you want your reader to “feel” the story, to feel empathy (or perhaps apathy) towards your characters. You want to evoke certain emotions and feelings in your reader and make the story come to life before their eyes, often using nothing but words. These tips are aimed specifically at getting the most out of your location descriptions, as there is a lot of unused potential in there. The location where your story is set is pretty much a “secret” character. It’s not only where the story takes place, but it interacts with the story and plot as well. A romantic relationship in New York City is very different from a relationship between those same characters in Rio de Janeiro. Invest time in writing good locations, because it will give your story a solid base.
A place really comes to life for your reader when you use your senses. We don’t experience the real world via letters, but via our senses. Try to simulate that experience for your reader by describing the different sensations. As a writer, follow your nose, eyes and ears. Open them to the details of your location. Describe the flowering buds, the smell of the leaves that have just fallen from the trees, the light buzz of bees and other life. That way your reader will really feel like they’re there. A forest will rarely have a big sign that says ‘it’s fall/autumn!’ , instead focus on what makes it fall/autumn. Perhaps talk about the colours, the smell and the sounds.
„`