Tak co, už jste taky někdy narazili na někoho, kdo se vám zdál tak trochu „jiný“? Ne v tom špatném slova smyslu, spíš takový… svůj? Možná se choval trochu zvláštně, třeba fixovaný na detaily, nebo měl potíže v komunikaci. Co když se jednalo o člověka s Aspergerovým syndromem? Tohle téma je strašně zajímavé a myslím, že stojí za to se mu trošku pověnovat.
Co je to vlastně ten Asperger?
Aspergerův syndrom, to je vlastně taková jemnější forma autismu. Lidi s Aspergerem mají často nadprůměrnou inteligenci, ale trošku jim hapruje sociální interakce a komunikace. Představte si, že rozumíte všem pravidlům šachu, ale nevíte, jak se s protihráčem pozdravit a popřát mu dobrou hru. Něco na ten způsob.
Jak se Asperger projevuje?
Je to fakt pestrý, ale pár věcí je společných. Třeba ta fixace na detaily. Člověk s Aspergerem se dokáže zabývat jednou věcí hodiny a hodiny a zná o ní úplně všechno. Pak taky problémy s empatií. Ne, že by neměli city, ale hůř se jim vžívá do pocitů druhých. A v neposlední řadě, ta komunikace. Ironie, sarkasmus, nadsázka – to jsou pro ně často španělské vesnice.
Život s Aspergerem
Není to žádná tragédie! Spousta lidí s Aspergerem žije plnohodnotný život. Dělají kariéru, mají rodiny, prostě fungují. Jen to někdy vyžaduje trochu víc úsilí a pochopení od okolí. A taky je důležité si uvědomit, že každý člověk s Aspergerem je jedinečný. Neexistuje žádná šablona, podle které bychom je mohli škatulkovat.
Jak můžeme pomoct?
Hlavně buďme trpěliví a tolerantní. Snažme se je pochopit a neshazovat jejich „zvláštnosti“. A taky naučme se s nimi komunikovat jasně a srozumitelně. Bez ironie a nadsázky. Uvidíte, že se nám to vrátí. A kdo ví, třeba se od nich i něco naučíme. Třeba tu posedlost detaily, která se občas hodí i v běžném životě, no ne?