Každý z nás startuje na jiné startovní čáře a vydává se na svou jedinečnou životní pouť. Ale jedno máme všichni společné: cílovou pásku, nevyhnutelný osud, který nás čeká – smrt. A než přijde ta naše, budeme svědky toho, jak nás jeden po druhém opouštějí naši blízcí. Pokud budeme mít štěstí, budeme moci s nimi strávit pár posledních minut, být po jejich boku. Co říct? Jak jim pomoct? Tady je pár rad, jak se správně rozloučit.
Poslední sbohem: Jak prožít chvíle před smrtí naplno
1. Nedělejte, že se „to“ neděje
Ten člověk umírá. Nemůžete popřít, že brzy odejde. Někteří z nás se uchylují k popírání: přejí si, doufají, prosí, aby ten čas ještě nenastal. Ale to by bylo urážlivé pro umírajícího, který se teď zmítá v bouři emocí. Možná je jediný, kdo se na situaci dívá prakticky, a nic by ho nepotěšilo víc než přátelé a rodina, kteří smýšlejí stejně. Prostě to tak je, no.
Co byste měli dělat a říkat:
Buďte otevření, upřímní a autentičtí. Přijměte situaci takovou, jaká je. Umírající ocení, že chápete, že odchází, a že i když jste smutní, budete dál žít normální život.
- „Nevím, co říct.“
- „Mám tě rád/a a jsem tady pro tebe.“
- „Vždycky si tě budu pamatovat.“
2. Zkuste vztahy urovnat
Asi nikdo nežije celý život s někým bez jediného nedorozumění. Někdy je to zjevné, jindy se hořké pocity potlačují, aby se zachoval klid. Ať už se stalo cokoliv, pokud vám na tom člověku záleží natolik, že se s ním chcete rozloučit před smrtí, záleží vám na něm natolik, abyste se usmířili. Jsme jenom lidi, máme různé názory a limity, děláme chyby, ale umíme i odpouštět.
Co byste měli dělat a říkat:
Řekněte umírajícímu, jak se cítíte ohledně všech těch hádek. Řekněte, že jste mu/jí odpustili všechny chyby. I když vás odmítne, buďte vytrvalí a pochopte, že prožívá spoustu emocí. Jen dál pracujte na urovnání vztahu. Je to poslední šance říct „promiň“ osobně. Život je občas fakt divokej, co?
- „Omlouvám se za všechno, co jsem ti udělal/a. Doufám, že mi to odpustíš.“
- „I přes to, čím jsme si prošli, věz, že tě pořád mám rád/a a vážím si tě.“
- „Neboj se, už jsem ti odpustil/a všechny problémy, které jsi mi způsobil/a.“
3. Nemlčte
Když jsme u smrtelné postele, často přemýšlíme, co říct, jak to říct a kdy to říct. Jindy nevíme, jak s umírajícím mluvit. To povede k nejtrapnějšímu tichu ve vašich životech. Ticho, aby si mohl „odpočinout“, ho/ji neudělá šťastným, až zemře. Využijte tuhle chvíli k poslednímu rozhovoru. Koneckonců, nikdo nechce umřít sám s „cizincem“, který jen sedí a sleduje umírání. Je to blbý, ale je to tak.
Co byste měli dělat a říkat:
Mluvte s umírajícím, jak jen to jde. Vzpomínejte na šťastné chvíle, vytvořte odlehčenou a uvolněnou atmosféru a nikdy nepřestávejte mluvit. Je to čas, kdy do krásných vět vkládáte všechny své emoce. I přes ponuré prostředí se snažte o co nejlehčí (ale přiměřenou) atmosféru. Když mluví on/ona, vy poslouchejte. Schopnost vyjádřit, jak se cítí, a naslouchat tomu, jak se cítíte vy, nemocnému nesmírně uleví. Nezáleží na tom, jestli nereaguje. Co chcete říct, řekněte to HNED. Nečekejte na Godota.
- Teď je čas vyjádřit veškeré díky, omluvy, odpuštění, vzpomínky, radosti a smutky. Řekněte cokoliv chcete.
4. Vytvořte si vzpomínky
Kdyby váš přítel nebo příbuzný odjížděl do jiné země, kde byste se několik let neviděli, určitě byste se chytili příležitosti k „poslední společné chvíli“. Totéž platí pro umírání. Symbolika neboli něco, co vám ho/ji bude připomínat, vám pomůže cítit se s zesnulým v budoucnu propojeni. Nejenže vás to povzbudí, ale povzbudí to i umírajícího, byť jen na chvíli. Ale netrapte se, pokud máte s danou osobou málo vzpomínek. Myslete na kvalitu, ne na kvantitu.
Vzpomínejte společně na všechny šťastné chvíle. Snažte se je co nejjasněji vybavit: „Pamatuješ si, jak jsme jednou na jaře šli na pouť a vyhráli červené kolo?“ Vytvořte si památky do budoucna, jako je poslední společná fotka, poslední společné jídlo, poslední společná píseň atd. Nemusí to být hmatatelné, stačí, když vám to danou osobu připomene. Život je o maličkostech.
Doporučené způsoby, jak si vytvořit vzpomínky:
- Otisky rukou a nohou celé rodiny
- Nahrávky hlasu umírajícího
- Dopisy od umírajícího adresované členům rodiny nebo přátelům
- Poslední společná večeře
5. Nedávejte lékařské rady ani náboženské výklady
„Měl/a jsi jít k doktorovi dřív.“ „To je všechno vůle boží.“ To jsou fráze, kterým byste se měli vyhnout. Pokud neprovádíte poslední pomazání, nekažte; to jen zhorší emocionální utrpení. I doktoři říkají svým nevyléčitelně nemocným pacientům „měl/a jsi“ a „mohl/a jsi“, protože lítost je to poslední, co jim potřebujete dát. Říct jim, že je to všechno podle božích plánů, bude vypadat, že se je snažíte přimět k nenávisti k bohu. Zbytečný.
Co byste měli dělat a říkat:
Řekněte jim, že tohle je realita, místo abyste diskutovali o náboženství. Opět platí, že realismus, ne idealismus, je nejlepší způsob, jak se rozloučit. Neříkejte „Brzy se uvidíš se svými přáteli,“ ale spíš „Budu na tebe myslet.“ Ať už věří ve vyšší moc, nebo ne, teď není čas o tom diskutovat. Co se týče jejich lékařských rozhodnutí, neberte jim to; pravděpodobně vyčerpali všechny způsoby léčby, které je napadly. Čert to vem.
- „Udělal/a jsi všechno, co jsi mohl/a; nemáš čeho litovat.“
- „Tohle je realita. Nejsi potrestán/a za své činy.“
- „Neboj se. Brzy se zase uvidíme.“
6. Zůstaňte po jejich boku až do konce
Tohle je možná největší oběť, kterou můžete pro umírajícího udělat: obětujete svůj čas jen pro něj. Pokud nevíte, kdy zemře, ale jste si jistí, že to bude „každou chvíli,“ zůstaňte po jeho/její boku! Může trvat hodiny nebo i dny, než mu/jí budete dělat společnost, ale ten čas se vám bude zdát nicotný, až to skončí. Pokud vám řekne, abyste si „odpočinuli“ nebo se „něčím zabavili jinde,“ odmítněte. Umírající se často cítí provinile za to, že zabírají většinu vašeho drahocenného času jen tím, že jste po jejich boku, ale ve skutečnosti to nemyslí vážně, když říkají, že byste je měli na chvíli nechat samotné. Život se s nikým nemazlí.
Co byste měli dělat a říkat:
Zůstaňte přímo vedle nich. Pokud se cítíte ospale, spěte u jejich postele nebo si s nimi povídejte, abyste zahnali ospalost. Ignorujte jejich starostlivé prosby; ujistěte je, že vás vůbec neobtěžují a že jste se dobrovolně rozhodli zůstat nablízku. Možná tam budou sestry (nebo přátelé a příbuzní, pokud jsou doma), které můžete zavolat, pokud budete něco potřebovat pro sebe, například pití. Vždycky to pochopí.
- „Jsem tady pro tebe vždycky, pak, teď a navždy.“
- „Radši budu po tvém boku. To je moje volba.“
- „Tvé pohodlí je mé pohodlí; vůbec nejsem unavený/á.“
7. Nezanedbávejte jejich fyzické pohodlí, když je smrt blízko
Tohle je možná nejdůležitější věc, kterou si musíte zapamatovat. Jednoduchá emocionální podpora nestačí. Musíte si uvědomit, že umírající člověk leží téměř ve všech případech na posteli. Možná se nemůže pohnout, aby si upravil/a nepohodlnou pozici, nebo je příliš slabý/á na to, aby si stěžoval/a na nepříjemnosti, jako je žízeň nebo svědění. Je to krutý, ale je to tak.
Co byste měli dělat a říkat:
Pravidelně upravujte jejich polohu, udržujte je hydratované a v pohodlí a dávejte pozor na známky nepohodlí. Nebojte se jich dotýkat. Pravidelně jim zvedejte končetiny, abyste zmírnili bolest z ležení v nehybné poloze příliš dlouho. Možná budete muset začít používat intuici při interpretaci neslyšitelných šepotů, gest a sténání. Ujistěte se, že je teplota správná. Myslete na ně.
- „Jsem tady, abych ti udělal/a pohodlí.“
- „Jen se uvolni. Udělám ti to co nejpříjemnější.“
- „Řekni mi, prosím, jestli ti je nepříjemně / něco potřebuješ. Jsem tady.“
Všechno se to děje současně. Musíte na to myslet a dělat to všechno, když ten člověk umírá. Většinou jsme jen upozorněni na smrt našich blízkých, takže být tam a vidět je v jejich posledních vteřinách je čest, kterou byste neměli brát na lehkou váhu. I to je život.
Až se ponoří do věčného spánku, nikdy nezapomeňte na:
- Ujistěte je, že se budete mít dobře, až zemřou.
- Poděkujte jim za všechno, co udělali.
- Říkejte „Miluji tě“ znovu a znovu.
Může to být pro vás těžké, ale vědomí, že váš milovaný zemřel šťastně a pohodlně, zmírní vaši bolest srdce.
Zdroje:
Signy, H. (2015). When Someone is Dying. Reader’s Digest July 2015.
Signs the Dying Process has Begun
15 Facts about Near-Death Experience