Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč někteří lidé tak znervózní, když jim zkříží cestu černá kočka, nebo proč se vyhýbají chození pod žebříkem? Víte, s těmihle pověrami to není tak jednoduché. Ono těch důvodů, proč jsme pověrčiví, je fakt spousta. Od toho, jak nás vychovali, až po… no, řekněme, trochu složitější věci v hlavě. Neexistuje žádná jediná odpověď, proč to tak je. Ale zkusme se na to podívat blíž.
Proč se bojíme černé kočky? 5 důvodů, proč jsme pověrčiví
Pověry… kdo by je neměl. Někdo se směje, jiný si raději třikrát poklepe na dřevo. Ale proč to vlastně děláme? Proč se nám zrovna tyhle věci vryly pod kůži?
1. Dědictví po babičce
Víte, jak se říká: co se v mládí naučíš… A v případě pověr to platí dvojnásob. Pokud jste vyrůstali v prostředí, kde se braly vážně, je dost pravděpodobné, že si je nesete dál. I když se nad tím rozum zastavuje, prostě je to tam někde hluboko zakořeněné. A víte co? Někdy je to docela uklidňující.
2. Ten pocit, že to máme pod kontrolou
Život je občas divoká jízda, plná nejistoty. A víte, co pomáhá? Mít pocit, že aspoň něco máme ve svých rukách. I když je to jen zaťukání na dřevo. Je to taková malá magická formule, která nám dává iluzi kontroly nad chaosem.
3. Trocha strachu nikoho nezabije (teda, snad)
Strach je silná emoce. A pověry na něj často sází. Co když se stane něco špatného, když to neudělám? Co když mi ta černá kočka fakt přinese smůlu? Je to taková hra s ohněm, ale občas nám to dodá trochu adrenalinu. Nebo spíš… pocit úlevy, když se vyhneme potenciální katastrofě.
4. Když se rozum zastaví
Někdy jsou pověry prostě… iracionální. Nedávají žádný smysl. Ale to je na nich to zajímavé. Proč zrovna černá kočka? Proč zrovna pátek třináctého? Těžko říct. Ale možná je to právě ta absurdita, která nás na nich tak fascinuje.
5. To, co slyšíme od ostatních
Pověry se šíří jako chřipka. Slyšíte je od kamarádů, čtete si o nich na internetu, vidíte je ve filmech. A najednou se vám to vryje do hlavy. Kolektivní nevědomí, jak by řekl Jung. Prostě se to děje a my se tomu těžko bráníme.
Tak co, jak jste na tom vy s pověrami? Ať už se jim smějete, nebo se jim poctivě vyhýbáte, je to součást naší lidské povahy. A to je na tom to krásné, ne?
Zdroje:
Článek neobsahuje konkrétní zdroje a vychází z obecného povědomí o pověrách.