Pandemie nás drží v šachu už pěkně dlouho, a s ní ruku v ruce jde i starost o naše duševní zdraví. Nejsme stroje, a tak je potřeba se o sebe starat i v tomhle ohledu. Víte, jak moc nám v tom může psychologie pomoct? Rozhodně víc, než si myslíte! Pojďme se na to mrknout.
Psychologie jako záchrana: 8 klíčů k duševní pohodě
Psychologie nám otevírá oči a pomáhá pochopit, co se nám honí hlavou, proč děláme to, co děláme, a co nás vlastně motivuje. Vezměte si třeba sociální psychologii – ta nám ukazuje, jak se chováme v různých situacích, když jsme mezi lidmi. A evoluční psychologie? Ta nám zase může poodhalit, proč se bojíme a proč nás trápí úzkosti. Je to jako detektivka, kde sami sebe odhalujeme krok za krokem.
A víte co je na tom nejlepší? Psychologie nám dává nástroje, abychom sami sebe dokázali lépe vyhodnotit. Díky ní si můžeme všimnout signálů, které nám tělo vysílá, a včas zareagovat, než se z malé bouřky stane pořádná vichřice. Třeba takové příznaky deprese – smutná nálada, nespavost, změny v chuti k jídlu. Známé věci, že? Ale uvědomit si je u sebe, to už je jiná liga.
Obzvlášť v pubertě, kolem patnácti let, kdy se u spousty mladých lidí začínají projevovat první známky deprese, je tohle strašně důležité. Umět rozlišit, jestli je to jen stres ze školy, nebo už vážnější problém. A víte co? Psychologie nám pomáhá pochopit nejen sebe, ale i ostatní.
Proč bychom se měli zajímat o duševní pohodu druhých?
Protože s pochopením přichází i tolerance a snaha pomoct. Když víme, co se děje v hlavě někoho, kdo má třeba autismus, můžeme se chovat tak, aby se necítil špatně. Představte si, že někdo má problém s interpretací emocí. Když to víte, budete se snažit komunikovat s ním jasněji a srozumitelněji. Prostě se snažíte, aby mu bylo líp. A o to přece jde, ne?
A když už rozumíme sobě i ostatním, můžeme aktivně vyhledávat pomoc nebo ji nabízet. I když nejsme odborníci, můžeme být tím, kdo vyslechne a podpoří. Protože někdy stačí jen někomu naslouchat, být tam pro něj. A to dokáže každý z nás.
Mimochodem, když už jsme u té pomoci, spousta lidí se díky pochopení psychologie odhodlá vyhledat odbornou pomoc. A to je super! Protože vědí, co potřebují a jaká terapie by pro ně mohla být ta pravá.
Self-love jako základ?
Slovo, které se skloňuje všude. Ale věděli jste, že vztah k sobě samému má zásadní vliv na naši psychiku?
Sebeláska a sebeúcta
Studie ukazují, že nízká sebeúcta jde ruku v ruce s depresí a úzkostmi. Takže co s tím? Dopřejte si pořádnou dávku sebelásky a péče o sebe. Zní to jako klišé, ale fakt to funguje! Pomáhá to budovat odolnost vůči stresu a lépe se vyrovnávat s neúspěchy. Sebeláska je jako takový vnitřní štít, který nás chrání před ranami osudu.
A co všechno spadá pod pojem „sebeláska“? Vlastně tři základní věci: laskavost k sobě, uvědomění si, že jsme součástí lidstva, a všímavost. A jak toho dosáhnout? Zkuste meditace, cvičení všímavosti, pište si deník, ve kterém budete chválit sami sebe. Zní to možná divně, ale uvidíte, že to má smysl.
Vztahy a duševní pohoda
Život bez vztahů? To by bylo dost smutný, co říkáte?
Udržování a budování vztahů
Psychologie nám dává know-how, jak fungují vztahy – ať už ty pracovní, osobní, nebo rodinné. A ty jsou pro naši pohodu naprosto zásadní. Zdravé vztahy nás posouvají dál, pomáhají nám růst a stát se lepší verzí sebe sama. Víte, jak se říká, že v dobrém vztahu vás partner vidí lépe, než vy sami sebe? No, něco na tom bude!
Stresory, kde se podíváš
Kde na nás číhá nejvíce stresu?
Co nám škodí v prostředí?
Psychologie nám pomáhá pochopit, jak na nás působí prostředí, ve kterém žijeme. Hluk, nepředvídatelnost, pocit, že nemáme kontrolu nad situací – to všechno jsou stresory, které nám můžou pořádně zavařit. Takže co s tím? Pokud to jde, vyhýbejte se hlučným místům, snažte se plánovat a mít svůj život pod kontrolou (alespoň částečně). A hlavně – naučte se říkat „ne“.
A víte co? I takové přelidnění může být stresující. Představte si, že jste pořád v davu lidí, nemáte klid, nemůžete si v klidu odpočinout. To se pak není čemu divit, že jste nervózní a podráždění. Takže občas je fajn utéct někam do přírody, kde si odpočinete a naberete síly.
Stres v práci
A co dělat se stresem v práci?
Stresory na pracovišti
A víte co je super? Že i firmy a školy můžou využít poznatky z psychologie, aby vytvořily prostředí, které je pro zaměstnance a studenty co nejpříjemnější. Třeba taková vysoká teplota – to je pro spoustu lidí stresor. Takže co s tím? Zajistit v kancelářích a ve třídách dobrou ventilaci, aby tam byl čerstvý vzduch a nikdo se necítil jak ve skleníku.
Nebo hluk. Studie ukázaly, že studenti, kteří sedí v učebnách u rušné silnice, mají horší výsledky než ti, kteří mají klid. Takže co s tím? Snažit se minimalizovat hluk, třeba pomocí zvukově izolačních oken. Prostě se snažit vytvořit prostředí, kde se lidi můžou soustředit a pracovat na maximum.
Tělo a duše v jednom balení
Jak se projevuje špatná psychika na těle?
Zdravotní psychologie
A nakonec – zdravotní psychologie. Ta nám ukazuje, jak moc je propojené naše fyzické a psychické zdraví. Když jsme ve stresu, naše tělo reaguje – zrychlí se nám tep, zvýší se nám krevní tlak, oslabí se nám imunita. A když ten stres trvá dlouho, může to vést až k vážným zdravotním problémům. Proto je důležité umět rozpoznat příznaky stresu a včas s tím něco dělat.
A víte co? Lidé, kteří jsou ve stresu, mají často tendenci utíkat k alkoholu, cigaretám nebo nezdravému jídlu. A to je začarovaný kruh, protože tyhle věci nám sice na chvíli uleví, ale z dlouhodobého hlediska nám spíš uškodí. Takže co s tím? Snažit se najít zdravější způsoby, jak se se stresem vyrovnat – sport, meditace, čas strávený s blízkými. Prostě dělat to, co nám dělá dobře.
Takže vidíte, psychologie nám může být fakt hodně platná. Pomáhá nám pochopit sebe i ostatní, budovat zdravé vztahy, zvládat stres a celkově zlepšit kvalitu života. Tak se jí nebojte a dejte jí šanci! Protože duševní pohoda je základ. A stojí za to o ni pečovat.