Psychologie lidskosti. Víte, ta věda, co nám pomáhá pochopit, proč se chováme tak, jak se chováme. Ale co když je to všechno trochu jinak, než jsme si mysleli? Co když i věda má své překvapivé zákruty? Pojďme se podívat na pár zajímavostí, které vám možná malinko… nebo hodně… zamotají hlavu.
Psychologie lidskosti: 5 překvapivých poznatků, které změní váš pohled na svět
Otázka lidskosti se zdá být jednoduchá, ale odpověď už tak snadná není. Proč se vůbec chováme tak, jak se chováme?
1. Chyby? Vlastně docela fajn! (Efekt trapnosti)
Perfekcionismus. Nedosažitelný, nedotknutelný, a… no, vlastně docela nesympatický. Vzpomeňte si na někoho, kdo nikdy neudělá chybu. Imponuje vám? Možná. Ale přiblížíte se k němu? Pravděpodobně ne. Někdy je prostě fajn, když si někdo rozlije kafe. Fakt!
Když se občas potkneme, nebo si upatlaně ukousneme od buchty, tak se nám lidé vlastně spíš přiblíží. Chyby dělají člověka člověkem. A sympatickým člověkem!
Psycholog Elliot Aronson to testoval. Nechal lidi poslouchat nahrávky, kde někdo odpovídal na otázky v kvízu. A v některých nahrávkách ten člověk rozlil kafe. Hádejte, koho si lidi oblíbili víc? No přece toho nešiku s kávou! Takže příště, až se vám něco nepovede, vzpomeňte si na to: možná si tím právě získáváte nové přátele.
2. Láska je gró všeho (Harvardská studie)
Sedmdesát pět let! Tolik sledovali vědci z Harvardu životy 250 mužů. Zkoumali všechno. A víte, co zjistili? Že nejšťastnější byli ti, kteří měli ve svém životě lásku. A to ve všech jejích podobách – láska k partnerovi, k rodině, k přátelům… Dokonce i ten, kdo začínal studii jako nejméně stabilní jedinec, se nakonec stal jedním z nejšťastnějších. Proč? Protože hledal lásku!
Psychiatr George Valliant, který studii dlouhá léta vedl, to shrnul takhle: „Dva pilíře štěstí jsou: Láska. A pak způsob, jak se vyrovnávat se životem tak, abychom lásku od sebe neodstrčili.“ Takže, dávejte lásku a obklopujte se lidmi, které máte rádi. Vyplatí se to!
3. Nikdo si nevšímá tvých chyb tak, jak si myslíš (Efekt reflektoru)
Máte pocit, že vás všichni sledují a kritizují každý váš krok? Klídek. Většinou to tak není. Jedna moudrá žena jednou řekla: „Nikdo nemá tolik času, aby si všímal tvých chyb tak, jak si myslíš.“ A má pravdu!
Psychologové z Cornellovy univerzity udělali experiment. Oblékli lidi do trapných triček a pak sledovali, kolik lidí si toho všimne. A víte co? Všimlo si jich jen asi 25 %. Takže klid. Nikdo nemá čas na to, aby si všímal vašeho pupínku na bradě. Všichni mají dost starostí se svými vlastními pupínky.
4. Sociální status dělá divy (Studie o Oscarech)
Potřebujeme cítit, že někam patříme. I když jsme introverti. I když tvrdíme, že lidi nemáme rádi. Pocit, že nás společnost přijímá, nám zvedá sebevědomí, a to nám přináší štěstí a úspěch. Vědci z Kanady zjistili, že herci a režiséři, kteří vyhráli Oscara, žili déle než ti, kteří byli jen nominováni. Je to o pocitu, že někam patříte.
Takže, i když jste samotář, snažte se nevzdalovat od společnosti úplně. Najděte si způsob, jak se zapojit, jak cítit, že jste součástí většího celku. Nemusíte být hvězda večírku, stačí, když budete mít pocit, že máte své místo ve světě.
5. Stereotypy číhají všude (Experimenty Johna Bargha)
Jsme mistři v škatulkování. Vidíme někoho, a hned si o něm něco myslíme. „Blondýnka = hloupá.“ „Podnikatel = bohatý.“ Atd. atd. Ne vždycky to myslíme zle, ale stereotypy nás omezují. Psycholog John Bargh zjistil, že stereotypy aktivují v našem mozku automatické reakce. Vidíme někoho, a náš mozek už si vytváří obrázek. A ten obrázek nemusí být pravdivý!
Takže se snažte nesoudit lidi podle vzhledu, povolání nebo národnosti. Každý je jedinečný. A stojí za to ho poznat bez předsudků.
No, co na to říkáte? Překvapení? Zamotané hlavy? To je psychologie lidskosti. Věda, která nám ukazuje, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. A že i v nás, obyčejných lidech, se skrývá spousta nečekaných zákoutí.
A pamatujte: Být lidský znamená být nedokonalý. A to je vlastně docela fajn.
—————————————————————————————————————-
—————————————————————————————————————
Zdroje:
Lee, 2016. (Předpokládá se, že „Lee, 2016“ je odkaz na zdroj, který v původním textu nebyl plně identifikován.)
Gregoire, 2013. (Předpokládá se, že „Gregoire, 2013“ je odkaz na zdroj, který v původním textu nebyl plně identifikován.)