Stalo se to. Z ničeho nic, nebo možná spíš pozvolna, nenápadně, jako když se barva loupe ze staré zdi. Duševní nemoc zasáhla rodinu. A rázem se všechno změnilo. Plány se rozplynuly, radost se vytratila a místo toho se vkrádala nejistota a strach. Jak dál? Kdo nám pomůže? Co bude zítra?
Rodinné břemeno: Jak duševní nemoc ovlivňuje rodinu?
Duševní nemoc není jen problém jednotlivce. Je to událost, která otřese celým rodinným systémem. Jako když spadne kámen do jezera – vlny se šíří dál a dál, dotýkají se každého břehu, každého stébla trávy.
Emoční horská dráha
Pocity jsou jako na houpačce. Od beznaděje a vzteku, přes lítost a bezmoc, až po občasné záblesky naděje. A právě ta naděje je to, co vás drží nad vodou, i když máte pocit, že už nemůžete. Nebojte se prožívat všechny emoce. Jsou přirozené. Není třeba se za ně stydět ani se jim bránit. Jen se v nich neutopte.
Role se mění, pravidla se mění
Najednou je všechno jinak. Ten, kdo se staral, teď potřebuje péči. Ten, kdo rozhodoval, teď tápe. Děti se stávají dospělými a dospělí dětmi. Změna rolí je náročná a bolestivá, ale je nevyhnutelná. Pokuste se najít novou rovnováhu, nové rozdělení úkolů. A hlavně – komunikujte. Mluvte o svých pocitech, o svých obavách, o svých potřebách. Mlčení je v takové situaci největší nepřítel.
Hledání pomoci – není to slabost, ale síla
Přiznat si, že potřebujete pomoc, není známka slabosti. Naopak, je to projev obrovské síly a odvahy. Nechte si poradit od odborníků, hledejte podpůrné skupiny, obraťte se na přátele a rodinu. Nezvládnete to sami. A ani nemusíte. Je v pořádku říct si: „Už nemůžu.“ Je v pořádku říct si: „Potřebuju pomoc.“
Nezapomeňte na sebe
V kolotoči péče a starostí je snadné zapomenout na sebe. Ale pokud vy sami nebudete v pořádku, nemůžete pomáhat ostatním. Najděte si čas na odpočinek, na koníčky, na to, co vám dělá radost. I když to bude jen pár minut denně, má to cenu zlata. Protože jen když se postaráte o sebe, můžete se postarat i o své blízké.
Duševní nemoc je těžká zkouška. Ale i z těch nejtěžších zkoušek se dá vyjít silnější a moudřejší. Důležité je nevzdávat se naděje a pamatovat si, že nejste sami.