Někdy se zdá, že všechno klape, ale uvnitř rodiny to skřípe. Máte pocit, že něco není v pořádku, ale nedokážete to pojmenovat? Možná se vám zdá, že nejste sami. Podle statistik má téměř polovina populace zkušenost s nějakou formou závislosti nebo problematického chování v rodině. To je obrovské množství lidí, kteří se potýkají s podobnými problémy.
Rodinné drama? 8 signálů, že vaše rodina nefunguje tak, jak by měla
Rozpoznat, že rodina má problémy, není vždy jednoduché. Zvenku může vše vypadat idylicky, ale skutečnost je často úplně jiná. Pojďme se podívat na osm signálů, které vám napoví, že něco není v pořádku.
1. Důraz na dokonalost a nereálná očekávání
Tohle je obzvlášť záludné. Na povrchu je vše perfektní, děti se učí samé jedničky, chodí do kroužků… Ale za zavřenými dveřmi vládne neúprosný tlak. Rodiče kladou na děti přehnané nároky a úspěch je to jediné, na čem záleží. Děti pak vyrůstají s pocitem, že nikdy nebudou dost dobré, a bojí se s rodiči sdílet své problémy. Učí se uzavírat do sebe a nedůvěřovat ostatním. Jak se říká, „hlavně ať je navrch tabulky, na city není čas“.
2. Zneužívání v jakékoli formě
Zneužívání, ať už fyzické, emocionální nebo sexuální, je bohužel častým rysem nefunkčních rodin. Může se odehrávat mezi partnery, mezi rodičem a dítětem nebo mezi sourozenci. Zneužívání je často způsob, jakým se rodina snaží „potrestat“ členy za nežádoucí chování, nebo snaha o kontrolu, když se někdo cítí zrazený nebo podvedený. Je to smutné, ale pravdivé. Taky si říkáte, že „kdo se škrábe, ten se má“?
3. Nepředvídatelnost a strach
Nepředvídatelnost a strach jdou ruku v ruce. Často jsou důsledkem zneužívání, ale mohou se objevit i kvůli finanční nestabilitě nebo emocionálně nevyrovnanému chování rodiče nebo partnera. Děti z nestabilních rodin trpí nízkým sebevědomím a mohou se vyvinout do dvou extrémů: buď se stanou přehnaně zodpovědnými lidmi, kteří se snaží všem zavděčit, nebo zrcadlí toxické chování svých rodičů. Strach a nepředvídatelnost mohou pramenit i z přehnaně striktní výchovy nebo z netolerance k odlišným názorům a zájmům. Prostě „hlavně ať se nemluví o tom, co se nesmí“.
4. Podmíněná láska
Zdravé rodiny projevují bezpodmínečnou lásku. V těch nefunkčních je láska často podmíněná a využívá se k manipulaci. Rodič nebo partner projevuje lásku pouze tehdy, když něco chce. Může to být z nejistoty nebo ze sobectví. Například matka projevuje lásku svému dítěti s tím, že se o ni v dospělosti postará. Jakmile se ale dítě začne chovat „nevhodně“, láska se vytratí. Podmíněná láska vede k pocitu, že je člověk využívaný a podvedený. Jak se říká, „něco za něco“.
5. Absence hranic
Když rodina nemá zdravé hranice, členové se cítí bez soukromí a nerespektovaní. Rodiče, kteří vidí své děti jako trofeje nebo jako prodloužení sebe samých, se mohou chovat narcisticky. Děti pak mají zmatek v tom, kdo vlastně jsou a co chtějí. Chybějící hranice se projevují i tehdy, když se jeden z rodičů snaží ovládat ostatní pomocí hněvu. Děti pak cítí, že nemají jinou možnost, než se chovat podle představ rodiče, jinak je čeká trest. To vede k pocitu odcizení, ztracenosti a přehnané sebekritice. Je to jako by žili v kleci.
6. Záměna spoluzávislosti za intimitu
Nefunkční rodiny často zaměňují spoluzávislost za intimitu. V zdravých rodinách se děti učí samostatnosti. Pokud se ale rodič bojí nechat své děti odejít, může jim říkat, že bez nich nemůže žít. Totéž platí i pro partnera, který je na svém protějšku přehnaně závislý. Důležité je, aby rodinní příslušníci trávili čas spolu proto, že chtějí, ne proto, že musí. Láska by měla být nesobecká a nikdy by neměla být nucená. Jak se říká, „láska se nedá koupit ani vynutit“.
7. Problémy s komunikací
Špatná komunikace je často kořenem všech problémů v rodině. Když se členové rodiny nemohou plně vyjádřit kvůli napjaté nebo chybějící komunikaci, cítí se neslyšeni, neviditelní a nepochopeni. Nefunkční rodiny si nedostatečně osvojují zdravé komunikační dovednosti. Kvůli tomu reagují impulzivně, místo aby se snažily pochopit. To vede k hádkám, stresu a rozpadu rodiny. Je to jako by mluvili každý jiným jazykem.
Co s tím?
Rozpoznání problémů je první krok k nápravě. Pokud se v některém z těchto signálů poznáváte, nezoufejte. Existuje mnoho způsobů, jak situaci zlepšit. Důležitá je otevřená komunikace, snaha o pochopení a ochota pracovat na změně. A pamatujte, nikdy není pozdě začít.
PS: A nezapomeňte si stáhnout naši novou e-knihu: Průvodce přežitím pro introverty! První týden ZDARMA!