Tak jo, ruku na srdce. Schizofrenie. Slovo, co nahání husí kůži a v hlavě se nám promítají obrazy, které jsou často hodně daleko od reality. Ale co když existuje naděje? Co když se z toho dá dostat?
Schizofrenie: Cesta zpět k realitě? Naděje existuje.
Většina lidí si myslí, že ze schizofrenie se nedá vyléčit. Jasně, není to procházka růžovým sadem a ne každému se podaří vrátit se do „normálu“. Ale víte co? Jsou lidé, kterým se to povedlo. Žijí docela obyčejné životy, narozdíl od těch, kteří se s touhle nemocí perou bez pomoci.
Ale nejdřív, co to vlastně ta schizofrenie je?
Je to taková dlouhodobá psychická patálie, která člověku zavaří schopnost fungovat v běžném životě. Zamotá myšlenky, pocity…prostě se ztratí kontakt s realitou. Člověk pak těžko rozezná, co je skutečné a co si jen představuje. A víte co? Na rozdíl od toho, co si možná myslíte, většina lidí s touhle diagnózou není násilná a nepředstavuje pro ostatní nebezpečí. Takže žádný strach!
Tak jo, a jaké jsou teda ty příznaky?
Než se do nich pustím, jedno důležité upozornění: když na sobě zpozorujete pár z těchhle příznaků, neznamená to automaticky, že máte schizofrenii. Od toho jsou tu školení odborníci, psychologové a psychiatři, aby stanovili diagnózu.
Tady jsou některé z těch častějších:
- Bludy: falešné přesvědčení, které člověk silně zastává i přes důkazy, které ho vyvracejí (třeba paranoia).
- Halucinace: můžou být vizuální (vidět věci, které nejsou) nebo sluchové (slyšet hlasy).
- Dezorganizovaná řeč: chaotické věty, které nedávají smysl. Takové „každý pes jiná ves“.
- Extrémně dezorganizované chování: divné, nepřirozené pohyby a manické stavy dohromady.
Často se stává, že lidé s diagnózou schizofrenie přijdou o práci a skončí na ulici. Bez pomoci se s těmihle příznaky těžko bojuje. A ti, co mají mírnější formu, si třeba ani neuvědomují, že by měli vyhledat pomoc, a časem se to zhorší natolik, že skončí v komunitách bezdomovců, neschopní pracovat.
Dnes už ale většina doktorů věří, že se ze schizofrenie dá vyléčit. Nejčastěji se příznaky objeví mezi 18 a 26 lety. Hodně záleží na tom, jak dobře člověk fungoval před tím, než se nemoc projevila. To totiž ovlivňuje, jak snadno se bude moct zotavit.
Obecně platí, že když člověk před nástupem příznaků fungoval normálně, s pomocí správných léků a terapií se může úplně uzdravit. A dokonce i lidé s těžkými příznaky se můžou dostat zpátky do normálního života, nebo alespoň téměř.
Zkrátka, naděje existuje. A to je to nejdůležitější, co byste si z tohohle článku měli odnést. Držím palce!
//ZDROJE CITOVANÉ ČLÁNKEM
(sem překopíruj obsah zdrojů)