Tak co, taky vám občas připadá, že ty sociální sítě jsou plný selfies? A napadlo vás někdy, že to nemusí být nutně špatně? Vlastně, co když je to naopak docela fajn?
Selfie jako lék na nejistotu? Víc než jen fotka, cesta k sebevědomí
Je fakt, že těch digitálních autoportrétů na internetu je kupa. Ale zamysleli jste se nad tím, co za tím stojí? Proč se tolik lidí fotí a sdílí? Možná je to jednodušší, než se zdá. Jak říká jedna psycholožka, „selfies oslavují obyčejné lidi“. A to je přece super, ne?
Dva pohledy na věc
Jasně, selfies mají i svoje stinné stránky. Přece jen, všeho moc škodí. Ale když se na to podíváme z druhý strany… Co když je to pro někoho způsob, jak si zvednout sebevědomí? Jak se ukázat světu takový, jaký doopravdy je?
Síla v rukou fotícího
Když vidíte někoho, jak si dělá selfie, možná se vám to zdá divný. Ale pro toho, kdo se fotí, to může být památka na hezkou chvíli, spontánní blbůstka, nebo prostě jen pocit, že mu to zrovna sluší. A co je na tom špatnýho?
Jedna studie dokonce ukázala, že spousta lidí se díky selfies cítí sebevědoměji. Takže ono to s těma selfies asi nebude tak zlý, jak se zdá.
Když obličej vypráví příběh
Jak trefně poznamenal jeden tvůrce fotky aplikací: „Je to jako když váš obličej je titulek a vy se snažíte vysvětlit moment jako příběh.“ A jo, něco na tom je. Selfie dokáže říct víc, než tisíc slov.
Osobní zkušenost
A víte co? I mně samotný, jako člověku s občasným mindrákem, focení selfies pomohlo. Trochu jsem se skamarádila se svým obličejem, našla jsem v něm i kousek krásy. Je to prostě způsob, jak ukázat světu, že tu jsem, že jsem na sebe hrdá a že se nebojím to dát najevo.
Takže selfies? Proč ne! Jen s mírou. A pamatujte, že nejdůležitější je být sám sebou. Protože jak se říká: „Každý svého štěstí strůjcem!“ A když je to štěstí na fotce, tím líp.