Život nám občas nachystá pořádné rány. Některé se zahojí rychle, jiné se zdají být nekonečné a zanechávají jizvy, které, i když se snažíme, občas zabolí. Možná si myslíte, že už jste dávno v pohodě, ale trauma se umí skrývat v koutech mysli a vyplouvat na povrch v nečekaných chvílích.
Skryté jizvy: 5 signálů, že vaše trauma stále bolí
Spouštěče traumatu? Co si pod tím představit? Představte si to jako něco, co vám připomene starou bolest a vyvolá silnou reakci. Něco jako když slyšíte písničku, která vám připomene nepříjemný rozchod. Tyto spouštěče jsou u každého jiné a ne vždy je snadné je rozpoznat. Ale pozor, možná se vám právě teď snaží něco říct.
1. Vlezlé myšlenky, které ne a ne zmizet
Už jste to zažili? Snažíte se na něco nemyslet, ale ta myšlenka se vám pořád vrací jako bumerang. Jsou to často vzpomínky na to, co se stalo, které se snažíte vytěsnit, ale ony se pořád dokola přehrávají v hlavě. Otravné, že? Ale je to i volání o pomoc od vašeho podvědomí, abyste se s tím konečně poprali.
2. Nespavost a noční můry? To není náhoda!
Problémy se spánkem? Insomnie nebo zlé sny? I to může být signál. Noční můry jsou další způsob, jak nám mysl říká, že nás něco trápí. Dokud se s tím úplně nevyrovnáme, pravděpodobně se nám to bude vracet ve snech, když naše podvědomí převezme kontrolu. A nespavost? Ta se může vyvinout tak nějak sama od sebe.
3. Emoce lítají nahoru a dolů jako na horské dráze
Emocionální nestabilita? Zuříte kvůli maličkostem? I to může být projev nezpracovaného traumatu. Strach, úzkost, vztek – to jsou časté reakce. Někdy jsou ty pocity tak silné, že vyústí v nečekané výbuchy. Lidé, kteří zažili trauma, mohou být podráždění a napjatí dlouho poté, co se to stalo, aniž by věděli proč.
4. Jste pořád ve střehu? Ostražitost je fajn, ale…
Máte pocit, že musíte být pořád ve střehu? Hypervigilance, jak se tomu odborně říká? Je vám nepříjemná jakákoliv konfrontace? Všude vidíte hrozbu a je vám skoro nekomfortní se uvolnit? Dlaně se potí, srdce buší a svaly jsou napjaté? Trauma v nás vyvolalo nedůvěru k sobě i k okolí a svět se nám zdá jako nebezpečné místo.
5. Neustálé výčitky a pocit viny? Neberte si to na sebe!
Po traumatické události se často cítíme provinile a ptáme se, jestli jsme nemohli udělat něco jinak. Ale pozor! Přílišné přemítání o negativních pocitech nás může vést k tomu, že se vidíme jako slabé a neschopné. Můžeme se obviňovat za to, co se stalo. Trauma si vybírá daň na našem sebevědomí a může vést k depresi. Jsme na sebe zpětně mnohem kritičtější a cítíme zbytečnou vinu a nenávist k sobě za traumatickou minulost.
Pamatujte si, že i když trauma může mít trvalé a opakující se dopady, existuje naděje na uzdravení. Nebojte se mluvit o tom s někým blízkým nebo vyhledat odborníka. Nenechte se traumatem omezovat a žijte plnohodnotný život!
Zdroje: (Prosím doplňte sem zdroje citované původním článkem, pokud jsou dostupné.)