Znáte to taky? Dny, kdy se vám nechce nic jiného než zalehnout do postele a pokusit se spát všechny trable světa. Prostě jen tak „vypnout“. Někdy se zdá, že spánek je jediný únik. Ale co když ta touha po spánku znamená něco víc?
Spánek jako únik? Proč touha po dlouhém spánku může skrývat osamělost, úzkost a depresi
Možná jste si už sami všimli, že když se necítíte ve své kůži, postel se stává útočištěm. Místem, kde se zdá, že se můžete schovat před vším zlým. Ale je to skutečné řešení, nebo jen dočasná náplast?
Když postel voní po bezpečí…
Pro spoustu lidí, co se potýkají s depresí, je postel synonymem bezpečí. Je to zóna komfortu, kam se uchylují, když jim chybí motivace cokoli dělat. Spánek se stává útěkem z reality, takovým „vypnutím“ a ignorováním problémů. Ale upřímně, schovávání se není zrovna nejlepší strategie.
Úzkost a nekonečný spánek?
I úzkost se může maskovat za touhu po spánku. Někdy to dokonce přeroste v regulérní poruchu spánku. Věděli jste, že lidé s generalizovanou úzkostnou poruchou mají dvakrát větší pravděpodobnost, že budou spát víc, než je zdrávo? Ať už se jedná o prodloužený noční spánek nebo o denní šlofíky, je to signál, že něco není v pořádku.
Lethargie, únava a samota – nebezpečná kombinace
Slova jako „letargie“ a „únava“ se často skloňují v souvislosti s depresí, úzkostí a samotou. A není divu. Samota má prokazatelně negativní vliv na kvalitu spánku. A když se necítíte dobře ve své kůži, spánek se stává lákavou volbou.
Je to jako bychom se snažili postavit si „emoční bunkr“ z peřin, který nás vrátí do dětství, kde se pod dekou zdálo, že jsme v bezpečí před vším. Kolik z vás má pocit, že spí víc, než by mělo? Používáte spánek jako způsob, jak se vyrovnat s problémy?