Už jste někdy narazili na článek o psychologii, kde se to hemžilo čísly a grafy, a cítili jste se ztracení jako Alenka v říši divů? Nejste sami! Statistika v psychologii, to je taková trochu šifra. Ale nebojte, jde to rozlousknout. Pojďme se na to podívat zblízka a ukázat si, že to nemusí být žádná věda. Respektive, věda to je, ale dá se jí porozumět i bez diplomu z matematiky.
Co je to ta statistická analýza dat?
V podstatě jde o to, že psychologové sbírají data – třeba odpovídají lidé na dotazníky, plní úkoly, nebo se sleduje jejich chování. A pak potřebují zjistit, co ty data vlastně znamenají. Jestli je v tom nějaký vzorec, jestli se nějaké skupiny lidí liší od jiných, jestli něco ovlivňuje něco jiného. A k tomu jim právě slouží statistika. Je to takový detektivní nástroj, který jim pomáhá odhalit skryté souvislosti.
Základní pojmy, které byste měli znát
Průměr: To je jednoduché, to zná každý. Sečtete všechna čísla a vydělíte počtem. Třeba průměrný věk účastníků výzkumu.
Medián: To je prostřední hodnota. Seřadíte všechna čísla od nejmenšího po největší a vyberete to, co je uprostřed. Medián se hodí, když máte v datech nějaké extrémní hodnoty, které by mohly průměr zkreslit.
Směrodatná odchylka: To je ukazatel, jak moc se jednotlivé hodnoty liší od průměru. Čím menší směrodatná odchylka, tím jsou si hodnoty podobnější.
P-hodnota: Tohle je trochu oříšek, ale důležitý. P-hodnota vám říká, jak pravděpodobné je, že byste dostali výsledky výzkumu, i kdyby ve skutečnosti žádný vztah neexistoval. Čím menší p-hodnota (obvykle menší než 0,05), tím je pravděpodobnější, že výsledky nejsou jen náhoda.
Jak číst výsledky výzkumu?
Když narazíte na článek o psychologii, všímejte si, co autoři píšou o metodologii. Jakým způsobem sbírali data? Kolik lidí se výzkumu zúčastnilo? A jaké statistické metody použili? Důležité je taky, jestli autoři píšou o korelaci nebo o kauzalitě. Korelace znamená, že dvě věci spolu souvisí, ale nemusí to znamenat, že jedna způsobuje druhou. Kauzalita znamená, že jedna věc opravdu způsobuje druhou. A to se dokazuje mnohem těžší.
Na co si dát pozor
Velikost vzorku: Výzkumy s malým počtem účastníků nemusí být tak spolehlivé.
Reprezentativnost vzorku: Zúčastnili se výzkumu lidé, kteří reprezentují celou populaci, nebo jen nějakou specifickou skupinu?
Interpretace výsledků: Nenechte se nachytat na přehnané závěry. I když výzkum ukáže nějaký vztah, nemusí to platit pro všechny a za všech okolností.
Tak co, už vám ta statistika nepřipadá tak strašidelná? Snad vám tyhle základy pomůžou lépe rozumět psychologickým výzkumům a nenechat se zahltit čísly. Pamatujte si, že i když se vám něco zdá složité, dá se to naučit. A někdy stačí jen trocha trpělivosti a pár dobrých vysvětlení.