Znáte to. Člověk má říct pár slov na firemním večírku, odprezentovat projekt před klientem, nebo nedejbože pronést svatební přípitek. A v tu ránu se mu orosí čelo, hlas se mu třese a v hlavě má totální blackout. Proč to sakra musí být tak stresující?
Světla reflektorů? Už žádná panika! 10 kroků k mistrovství v projevu
Strach z veřejného vystupování, odborně nazývaný glossofobie, trápí spoustu z nás. Možná se i vy řadíte mezi ty, kteří raději volí mlčení, než aby museli stát před davem a mluvit. Ale co když vám řeknu, že existuje cesta, jak tenhle strach překonat a nakonec si to dokonce užít? Že vystupování před lidmi nemusí být noční můra, ale příležitost zazářit?
Proč se vlastně tak bojíme?
Představte si, že jste na jevišti a sleduje vás sto párů očí. Každé vaše slovo, gesto, dokonce i zaváhání je pod drobnohledem. Je jasné, že i drobná chybička se zdá být obrovská, když ji vidí tolik lidí. Místo „promiňte, to se stane“ si říkáte: „To je trapas století!“
A co kritika? To je teprve oříšek!
Kritika bolí vždycky, ale ta od cizích lidí, kteří vás vůbec neznají, obzvlášť. Máme pocit, že jsou objektivní, a proto jim přikládáme větší váhu. Jenže, jak se říká, „sto lidí, sto chutí“. Nenechte se odradit jedním negativním komentářem. Důležité je, co si o tom myslíte vy sami.
To ticho… Aneb jednostranná komunikace
Stojíte na pódiu, mluvíte a z publika se ozývá jen ticho. Občas se někdo zakašle, občas někdo zívne. A vy si říkáte: „Je to vůbec baví? Neměl bych to radši zabalit?“ Ale vydržte! To, že diváci nereagují hned, neznamená, že je to nezajímá. Jen potřebují čas na to, aby vaše slova vstřebali.
Ale dost už bylo teorie. Jak tedy na to, abyste se stali hvězdou jeviště?
10 kroků k mistrovství
Nebojte se, nepůjde o žádnou raketovou vědu. Jen o pár jednoduchých triků, které vám pomůžou získat sebevědomí a zvládnout trému. Protože jak se říká, „štěstí přeje připraveným!“.
- Připravte se! Zní to jako klišé, ale je to základ. Projděte si text, zkontrolujte gramatiku a logiku. Nic vás nestresuje víc, než když nevíte, co máte říct.
- Naučte se to nazpaměť. Ale pozor, ne slovo od slova! Spíš si osvojte hlavní myšlenky a body. A nezapomeňte na gesta a mimiku. Řeč těla je stejně důležitá jako slova.
- Zkuste to nanečisto. Před rodinou, přáteli, nebo klidně i před zrcadlem. Zvyknete si na svůj hlas a získáte jistotu. A nezapomeňte se jich zeptat na zpětnou vazbu.
- Dbejte na svůj vzhled. Přijďte včas, upravení a v oblečení, ve kterém se cítíte dobře. Jak se říká, „šaty dělají člověka“. A první dojem je důležitý.
- Hrajte si na narcise. Ale s mírou! Přesvědčte sami sebe, že jste nejlepší a že to zvládnete na jedničku. Sebevědomí je nakažlivé.
- Udržujte oční kontakt. Dívajte se lidem do očí, alespoň na chvíli. Uvidíte, že se vám rázem bude lépe mluvit. A publikum uvidí, že to myslíte vážně.
- Mluvte s vášní. Zapomeňte na suché čtení z papíru. Vložte do projevu emoce, ať je vidět, že vás to baví. Uvidíte, že se tím nakazí i publikum.
- Dopřejte si chvilku odpočinku. Po vystoupení si dejte pauzu. Zhluboka se nadechněte, uvolněte se a pochvalte se za to, jak jste to zvládli.
- Soustřeďte se na to, co se vám povedlo. Zapomeňte na chyby a přešlapy. Důležité je, že jste to dokázali a že jste předali své poselství.
- Zeptejte se diváků, jak se jim to líbilo. Konstruktivní kritika je k nezaplacení. Poučte se z ní a příště budete ještě lepší.
A pamatujte, „žádný učený z nebe nespadl“. Veřejné vystupování je dovednost, která se dá naučit. Stačí jen trénovat a nevzdávat se. A kdo ví, třeba se jednou budete cítit před publikem jako ryba ve vodě.
Takže vzhůru do toho! Světla reflektorů čekají právě na vás!