„`html
Představte si to: Sedíte v hledišti a sledujete baletní představení. Najednou vás přepadne ten zvláštní pocit, jako byste si ty piruety a skoky právě sami odtančili. Znáte to? No, věřte nebo ne, má to vědecké vysvětlení! V mozku se vám aktivuje série struktur, které ten pocit promění v něco hmatatelného a reálného.
Tanec na dálku? Mozek reaguje, i když jen sledujete!
Tyhle „struktury“, to jsou ve skutečnosti neurony. A abychom byli přesnější, říká se jim zrcadlové neurony. A v čem je ten fígl? Tyhle neurony se nám aktivují nejen tehdy, když něco děláme sami, ale i když se na to díváme, jak to dělá někdo jiný. V našem případě, když se díváme na tanec. Prostě jako by si mozek říkal: „Aha, takhle se to dělá, tak já se na to taky trochu připravím.“
Jak to zjistili?
Pomocí elektroencefalografie (EEG) se prokázalo, že provádění i sledování nějaké akce spouští motorickou plánovací oblast v mozku. Takže, zdá se, že lidský mozek vnímá proces dělání a sledování v podstatě stejně. Paráda, že? Mozek je prostě chytrej jak rádio.
Ale… Je to opravdu tak jednoduché? Opravdu stačí se na někoho dívat, jak tančí, a naše svaly začnou reagovat úplně stejně, jako bychom tančili my? Jen proto, že se nám tam někde v mozku rozsvítí pár specializovaných neuronů?
Je ale třeba si uvědomit, že tahle studie se vůbec nezabývala reakcemi svalů účastníků. Jedna věc je mentálně vnímat tanec a druhá věc je, aby se vám z toho začaly hýbat svaly. Takže, já jsem tak trochu skeptický, co se týče té teorie o svalových pohybech v souvislosti s aktivitou zrcadlových neuronů. Existuje mezi tím opravdu přímá souvislost? Dost možná ano, ale myslím, že by to mělo zůstat jako podnět k zamyšlení. Co vy na to?
„`