Terapie. Slovo, které v nás může vyvolávat různé pocity. Někdo si představí křeslo a notýsek, jiný dlouhé hodiny hlubokého zkoumání. Ať už je vaše představa jakákoliv, je důležité si uvědomit jednu věc: terapie není jednosměrná ulice. Nečekejte, že se problémy vyřeší samy od sebe, jen proto, že jste si zaplatili hodinu s odborníkem.
Aktívní účast jako základ úspěchu
Představte si, že jdete do fitka s tím, že si jen sednete na lavičku a budete se dívat, jak cvičí ostatní. Zlepšíte si kondici? Asi těžko. S terapií je to podobné. Je potřeba se do ní aktivně zapojit, mluvit o svých pocitech, myšlenkách, obavách. I o těch, které se vám těžko vyslovují. Je to těžké, to ano, ale právě v tom spočívá ten posun. V tom, že se odvážíte jít za hranice své komfortní zóny.
Co to znamená aktivní přístup v praxi?
Nemusíte hned psát eseje o svém dětství. Stačí, když se budete snažit být upřímní k sobě i k terapeutovi. Zkuste si před každou sezením promyslet, co byste chtěli probrat, co vás trápí. A nebojte se klást otázky. Ptejte se na všechno, co vás zajímá, co vám není jasné. Vždyť je to vaše terapie, vaše cesta.
Společná cesta k cíli
Terapeut je průvodce, který vám pomáhá zorientovat se v labyrintu vašich emocí. Ale on nezná vaši mapu. Tu musíte nakreslit vy sami. Společně pak můžete najít cestu ven, k lepším zítřkům. A pamatujte, i když se občas zdá, že se nikam neposouváte, každý malý krůček se počítá. Důležité je vytrvat a věřit, že to má smysl. Protože má. Zkuste se na terapii dívat jako na investici do sebe sama. Do svého duševního zdraví. A ta investice se vám vrátí i s úroky.