Tichá ozvěna minulosti: 5 signálů, že možná žijete s traumatem

Všichni občas zažíváme těžké chvíle. Život prostě není peříčko. Ale co když se stane něco, co nás zasáhne hlouběji, něco, co s námi otřese v základech? Někdy se s tím dokážeme vyrovnat, ale jindy se to v nás usadí jako tichá ozvěna, která ovlivňuje naše chování a myšlení, aniž bychom si to uvědomovali.

Tichá ozvěna minulosti: 5 signálů, že možná žijete s traumatem

Trauma nemusí být jenom prožitek války nebo autonehody. Může to být i zdánlivě „menší“ událost, která ale v našem nitru zanechala hlubokou stopu. Jak ale poznat, že se jedná právě o trauma? Tady je pět signálů, na které si dát pozor:

1. Emocionální horská dráha bez konce

Už je to dávno, ale vzpomínka na tu událost ve vás stále vyvolává silné emoce? Z ničeho nic se rozbrečíte u filmu, protože vám připomene něco, co jste kdysi zažili? Nebo vás obyčejná konverzace dokáže rozhodit na celý den? To, že vás minulost stále tak silně ovlivňuje, může být známkou nezpracovaného traumatu. A víte co? Není ostuda si říct o pomoc. Občas to sami prostě nedáme, a to je v pořádku.

2. Útěk před realitou: hlavně o tom nemluvit!

Vyhýbáte se určitým tématům, místům nebo lidem, protože vám připomínají něco nepříjemného? Změníte kanál, když v televizi běží scéna, která se vám dotkne? To je taky celkem běžná reakce. Mozek se prostě snaží chránit, ale dlouhodobě to nefunguje. Útěk je sice fajn na chvíli, ale před sebou stejně neutečeme.

3. Sami v davu: pocit odpojení

Máte pocit, že vás nikdo nechápe? Že jste na všechno sami? Že vaše zkušenosti jsou tak specifické, že se s nimi nikdo nemůže ztotožnit? Samota je hnusná věc a pocit odpojení od ostatních to jenom zhoršuje. Zkuste se rozhlédnout kolem sebe. Možná zjistíte, že nejste sami, kdo má podobné zkušenosti. A i kdyby ne, sdílení s někým blízkým může udělat zázraky.

4. Vztahy na bodu mrazu: bariéry a odstup

Uzavřeli jste se do sebe? Držíte si lidi od těla? I když vám chtějí pomoct, nedokážete se jim otevřít? Trauma dokáže pěkně zamávat s našimi vztahy. Bojíme se zranění, odmítnutí, nepochopení. Ale upřímnost a otevřenost jsou základem zdravého vztahu. Zkuste to. I malý krůček se počítá.

5. Změna k nepoznání: jiný člověk?

Jste pesimističtí, nedůvěřiví, podráždění? Zdá se vám, že se na svět díváte skrz černé brýle? Trauma může ovlivnit naše vnímání sebe sama i ostatních. Ztratili jste víru v lidi? Přestali jste si věřit? To všechno jsou signály, že byste se na své trauma měli podívat zblízka.

Pamatuje, že každý se s traumatem vyrovnává jinak. Neexistuje žádný univerzální návod, jak se z toho dostat. Nejdůležitější je si uvědomit, že se něco děje, a nebát se vyhledat pomoc. Protože život s tichou ozvěnou minulosti nemusí být utrpení. Může to být cesta k uzdravení a novému začátku. A na to si zasloužíme všichni.

Diskuze