Poslední dobou se o duševním zdraví mluví snad všude. Neziskovky, státy, organizace… všichni se snažíme pochopit, jak se cítit líp a jak pomoct ostatním. Ale i když se snažíme sebevíc, pořád nám spousta věcí uniká. Stejně jako s fyzickou kondicí, i s tou psychickou platí, že existují návyky, které nám prospívají, a ty, které nám naopak škodí. A těch „škodičů“ si často ani nevšimneme.
Tiché zabijáky: 7 zlozvyků, které ničí vaši psychiku
Je čas se na ně podívat zblízka. Možná se v některém z nich poznáte a možná ne. Ale rozhodně stojí za to o nich vědět, protože co si budeme povídat, v dnešní době je duševní pohoda k nezaplacení.
1. Žvýkání starých křivd
Psychologové tomu říkají „ruminace“. Zní to složitě, ale ve skutečnosti jde o to, že se pořád dokola vracíme k chybám a nepříjemným zážitkům z minulosti. Je jasné, že se občas cítíme špatně, zvlášť když něco pokazíme. Ale nemá smysl se tím užírat donekonečna. Jak říkala Maya Angelou: „Děláme, co můžeme. A když víme víc, děláme lépe.“
2. Vidět všechno černě
Taky máte občas pocit, že se všechno pokazí a že to nezvládnete? Psycholog Aaron Beck tomu říká „katastrofizace“. Zkrátka vidíme ty nejhorší možné scénáře a věříme jim. A to nás nejen stresuje, ale i paralyzuje a bere nám pocit, že máme svůj život ve svých rukou.
3. Honba za dokonalostí
Je skvělé, když se snažíme dělat věci dobře, ale pozor na perfekcionismus. Gloria Steinem to řekla skvěle: „Perfekcionismus je vnitřní útlak.“ Neustálé požadavky na dokonalost vedou jen ke stresu, frustraci a zklamání. A navíc, jak ukazují studie, nám perfekcionismus snižuje sebevědomí a zvyšuje riziko vyhoření a deprese.
4. Neustálé srovnávání
Nechceme si to přiznat, ale pořád se srovnáváme s ostatními. Je to taková ta naše malá neřest, jak si kontrolovat ego a mít realističtější pohled na sebe. Ale ve skutečnosti je to pěkná otrava. Bere nám to energii a snižuje sebevědomí, zvlášť v době sociálních sítí, kde se všichni ukazujeme jen v tom nejlepším světle.
5. Popírání emocí
Kdy jste se naposledy cítili smutně, naštvaně nebo zahanbeně? Co jste s tím udělali? Spousta z nás se snaží tyhle pocity potlačit, dělat, že se nic neděje. Myslíme si, že když je budeme ignorovat, zmizí. Ale to tak nefunguje. Je v pořádku cítit se špatně. Je to normální a vlastně to ukazuje, že jsme duševně zdraví. Popíráním emocí zrazujeme sami sebe a zlehčujeme svoje problémy.
6. Být za každou cenu oblíbený
Asi nemusíme říkat, proč je špatné snažit se zavděčit všem. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, jak moc s tím bojujete? Není nic špatného na tom chtít být milovaný a přijímaný. Ale existuje správný a špatný způsob, jak toho dosáhnout. Měnit se pro druhé nebo obětovat svoje potřeby se nevyplatí. Stojí to příliš mnoho z vašeho štěstí a duševního zdraví.
7. Mít myšlení oběti
A nakonec to nejdůležitější: mít myšlení oběti. Bohužel, spousta z nás s tím bojuje. Je to opak tzv. „růstového myšlení“, které je podle spousty úspěšných lidí klíčem k úspěchu. Myšlení oběti znamená, že věříte, že talent, inteligence a štěstí jsou dané a že s tím nic nenaděláte. A tak se snadno vzdáváte, máte nízké sebevědomí a vyhýbáte se výzvám.
Tak co, našli jste se v něčem? Máte i jiné zlozvyky, se kterými bojujete?
Pravda je, že s negativními myšlenkami a emocemi občas bojuje každý. Důležité je, abychom rozlišovali mezi normálními pocity a zážitky (jako je nejistota, lítost, pochybnosti o sobě, perfekcionismus atd.) a maladaptivními vzorci myšlení a chování, které používáme jako berličku proti všemu, s čím se snažíme vypořádat.
Jak řekl Edmund Hillary, první člověk, který zdolal Mount Everest: „Nezdoláváme horu, ale sami sebe.“