Někdy mám pocit, že se mi celý svět vejde do jednoho batohu. Že dny můžou být stejně syté jako plátna renesančních mistrů. A víte co? Je to fakt možný! Pojďte se mnou na třídenní špacír Evropou, od Mozartova rodiště až pod Eiffelovku.
Salzburg: Sůl, hudba a barokní krása
Ráno začalo sklenicí čerstvého pomerančového džusu a už jsme seděli ve vlaku směr Salzburg. Víte, proč se mu říká Salzburg? Protože „Salz“ znamená sůl a tahle oblast byla kdysi centrem obchodu se solí – životodárnou substancí, která dokázala uchovat potraviny na dlouhou dobu.
Procházka starým městem je jako cesta časem. Salzburská katedrála je… no, jednoduše řečeno, opulentnější než všechny kostely, co jsem kdy viděla! A hned za rohem se nachází hřbitov, kde se ukrývala rodina von Trappových z muzikálu Za zvuků hudby. Trochu bizarní, ale rozhodně ikonické.
Trhy, Mozart a večerní koncert
Oběd? Samozřejmě na místním trhu! Květiny, jídlo, čerstvé produkty – ráj pro všechny smysly. Pak už míříme do Mozartova rodného domu (Mozarts Geburtshaus). Malé muzeum plné obrazů, dopisů, jeho první housle a maličký harpsichord. Nejvíc mě ale zaujaly návrhy scén k jeho operám – je fascinující sledovat, jak se vkus a scénografie v průběhu let proměňovaly.
Den jsme zakončili harpsichordovým koncertem. Mladý student hrál v místnosti s neuvěřitelnou akustikou a já se nechala unášet tóny tradiční hudby. Magie!
Německo: Nedělní klid a mistrovská díla
Poslední den v Německu připadl na neděli. A jak asi víte, Německo je převážně katolické, takže v neděli se odpočívá. Spousta míst byla zavřená. Takže jsme začali obědem v Park Café (prostě jsme si trochu přispali). A pak jsme vyrazili do dvou muzeí.
V jednom byly obrazy vlámských a italských renesančních mistrů, v druhém sochy a impresionistické malby. Mě osobně víc oslovilo to starší, i když byla jedna sekce zrovna v rekonstrukci. Viděla jsem tam jeden z nejslavnějších obrazů – „Bitvu u Issu“ od Albrechta Altdorfera. Zachycuje Dareia III., jak ustupuje před Alexandrem Velikým a jeho armádou. (Sakra, ztratila jsem fotku!). Je neuvěřitelné, jak se v umění odrážejí kulturní změny – od stylu oblékání, přes ideály krásy až po architekturu.
A večer už jsme museli balit. Čekala nás Paříž! Posilnili jsme se řeckým gyros a šli spát.
Paříž: Blesky, déšť a první pohled na Eiffelovku
Den začal opravdu divoce – ranním během v bouřce s prudkým deštěm. Docela jsem se bála! Po dvouhodinové jízdě vlakem jsme se ubytovali v malém bytě a dali si šlofíka. Byt sice nebyl velký, ale měl všechno potřebné a byl rozhodně lepší než hostel. Velká postel, televize, koupelna a kuchyň s malou myčkou.
Pak jsme vyrazili na procházku městem a viděli Eiffelovku a Vítězný oblouk (Arc de Triomphe), který nechal postavit Napoleon pro své vojáky. Ten pohled nikdy neomrzí.
Na večeři jsme se zastavili v Café L’etincelle. Další pařížské zážitky už brzy!