Vzpomínáte si na ten uklidňující zvuk ťukání kláves a občasné cvaknutí myši? Dneska už je to víceméně evergreen každé přednášky. Laptopy a tablety otevřené před každým studentem… Pokud jste v posledních letech seděli ve školních lavicích, určitě víte, o čem mluvím.
Tužka vs. Laptop: Jak si (ne)ničit studium?
Sama mám laptop i tablet, ale při přednáškách si pořád raději dělám poznámky do klasického zápisníku s perem. Možná jsem staromódní, ale funguje to. Jenže na univerzitě je ten poměr notebooků a papíru s perem tak disproporční, že když profesor požádá studenty, aby si vytáhli papír na nějaké cvičení, ozve se panika a šepot: „Máš papír navíc?“ a „Kdo má papír?“. Což mě vždycky pobaví.
Někteří profesoři se snaží elektronická zařízení zakazovat, ale většinou bez úspěchu. Ale je vlastně rozdíl mezi psaním poznámek na laptopu/tabletu a psaním rukou? Podle jedné nedávné studie to vypadá, že ano.
Pero je mocnější než klávesnice: Výhody ručního psaní poznámek nad notebookem
Pam Mueller z Princetonské univerzity, hlavní autorka studie, říká: „Naše nová zjištění naznačují, že i když se laptopy používají tak, jak mají – tedy ne k nakupování na Amazonu během hodiny – mohou stále poškozovat akademický výkon.“ (Rivero, 2014)
Studie probíhala ve třech částech. V každé části účastníci sledovali přednášku nebo TED talk a poté vyplňovali kvíz.
Analýza poznámek ukázala, že ti, co psali na laptopu, měli tendenci doslova přepisovat slovo od slova, namísto toho, aby informace zpracovávali. Ručně psané poznámky naopak obsahovaly přeformulování obsahu a zaznamenávání důležitých informací. I když dostali instrukce, aby přednášku do poznámek nepřepisovali, uživatelé laptopů měli v poznámkách výrazně větší shodu s přednáškou ve srovnání s ručně psanými poznámkami. Prý je prostě těžké odolat pokušení to tak dělat (Rivero, 2014).
V poslední části dělali účastníci kvíz týden poté, co sledovali přednášku a dělali si poznámky. A hádejte co? Ti, co psali rukou, si vedli lépe.
A co víc, nižšího skóre dosáhli i ti uživatelé laptopu, kterým bylo dovoleno si před kvízem své doslovné poznámky prostudovat!
Výsledky ukázaly, že oba typy studentů si vedli stejně dobře v otázkách, které vyžadovaly vybavení faktů. Ovšem ti, co psali na laptopu, si vedli výrazně hůře v koncepčních otázkách (Mueller a Oppenheimer, 2014).
Mueller tvrdí, že výběr, kterému čelí ti, co si dělají poznámky ručně, silně koreluje s dlouhodobým porozuměním.
„Náš výzkum naznačuje, že i když se laptopy používají pouze k psaní poznámek, mohou stále narušovat učení, protože jejich používání vede k povrchnějšímu zpracování. Ve třech studiích jsme zjistili, že studenti, kteří si dělali poznámky na laptopech, si vedli hůře v koncepčních otázkách než studenti, kteří si dělali poznámky ručně. Ukazujeme, že zatímco pořizování více poznámek může být prospěšné, tendence uživatelů laptopů doslovně přepisovat přednášky, namísto zpracování informací a přeformulování vlastními slovy, je pro učení škodlivá.“ (Mueller a Oppenheimer, 2014)
Na druhou stranu, ti, co psali ručně, informace přeformulovali a vybírali si důležité věci, které si zapsali, což ukazuje na vyšší úroveň zapojení do zpracování informací a vyšší efektivitu při studiu obsahu.
Ačkoli studenti, kteří si dělali více poznámek, si vedli lépe, vedli si stejně dobře jako ti, co psali ručně a měli méně informací, ale menší doslovnou shodu.
Výzkumníci to nazvali „bezmyšlenkovitým přepisem“ a uvedli, že výhody většího množství poznámek byly zrušeny tím, že student informace nezpracovával.
Ovšem tahle studie probíhala v kontrolovaném experimentálním prostředí, kde měli účastníci používat laptopy jen k psaní poznámek. Ale co teprve v reálné třídě, kde uživatelé počítačů dělají spoustu věcí najednou?
Multitasking na laptopu brzdí učení ve třídě jak uživatele, tak i lidi kolem
V další studii, kterou provedla Faria a kol. v roce 2013, zkoumali vliv multitaskingu na počítači ve třídě a také „secondhand multitaskingu“, definovaného jako „být v dohledu někoho, kdo přeskakuje mezi hlavními a vedlejšími úkoly na obrazovce počítače“ (Rivero, 2014).
- Ti, co nedělali multitasking, dosáhli v testech nejlepších výsledků ve srovnání s těmi, co multitasking dělali.
- Ti, co dělali multitasking, dosáhli nižších výsledků než ti, co nedělali multitasking, ale vyšších než ti, co byli vystaveni secondhand multitaskingu.
- A ti, co byli vystaveni secondhand multitaskingu, dosáhli v testech nejhorších výsledků.
Být v dohledu někoho, kdo dělá multitasking, ve skutečnosti narušuje pozornost a zapamatování do té míry, že ti, co byli vystaveni secondhand multitaskingu, dosáhli v testech výrazně horších výsledků. Ukazuje se, že už jen to, že jste v blízkosti někoho, kdo přeskakuje mezi úkoly, brzdí učení ve třídě – víc než samotní multitaskeři.
Výsledky prokázaly, že „multitasking na laptopu představuje významné rozptýlení jak pro uživatele, tak i pro spolužáky, a může být škodlivý pro pochopení obsahu přednášky“ (Faria a kol., 2012).
Závěrem: Psaní poznámek na laptopu může být prospěšné, pokud se nesnažíte doslova přepisovat přednášku slovo od slova. To vám pomůže zpracovat informace, což nakonec povede k lepšímu zapamatování.
(Ale podle mě je psaní rukou pořád lepší. Rozhodně to stojí za tu křeč v ruce.)
Tak proboha, vypněte ty počítače ve třídě! Nebo alespoň nedělejte spoustu věcí najednou, když si „píšete poznámky“… Pro vaše vlastní dobro a ještě víc pro dobro těch kolem vás.
Reference:
Mueller, P. A., Oppenheimer, D. M. (2014). The pen is mightier than the keyboard: Advantages of longhand over laptop note taking.
Psychological Science. doi:10.1177/0956797614524581