V životě se učíme spoustu věcí. Matematiku, historii, jak uvařit dokonalé špagety aglio olio. Ale co jazyk, který nás ovlivňuje ze všeho nejvíc? Jazyk emocí a potřeb.
Učení se novému jazyku: Jazyku emocí a potřeb
Možná si říkáte, že emoce přece mluvíme každý den. Smějeme se, když jsme šťastní, mračíme se, když nás něco štve. Jenže, umíme opravdu pojmenovat, co se v nás děje? A co víc, dokážeme to sdělit tak, aby nás druzí pochopili?
Slovíčka, která se nenaučíte ve škole
Představte si, že se učíte nový cizí jazyk. Nejdřív se učíte slovíčka. Podobně je to i s emocemi. „Hněv“ je jen jedno slovo, ale zahrnuje v sobě celou škálu pocitů – frustraci, zklamání, bezmoc. Rozlišit nuance je klíčové. A co třeba potřeby? Co se skrývá za tím, když neustále vyžadujeme pozornost? Možná osamělost, touha po ujištění, potřeba bezpečí.
Gramatika vztahů
Znát slovíčka ale nestačí. Potřebujeme i gramatiku. Vztahy jsou komplexní systém, kde naše emoce a potřeby vstupují do interakce s emocemi a potřebami druhých. Komunikace je pak jako skládání složité věty. Pokud použijeme špatný čas, nebo špatné slovo, může dojít k nedorozumění, někdy i ke konfliktu.
Konverzace, která léčí
Učení se jazyku emocí a potřeb není jednoduché. Vyžaduje to odvahu, sebereflexi a trpělivost. Ale odměna stojí za to. Dokážeme lépe porozumět sami sobě, budovat hlubší a autentičtější vztahy, a nakonec žít spokojenější život. No, není to paráda? A víte co, nikdy není pozdě začít. Tak co, jdete do toho?