Představ si obrovskou, nadýchanou bavlnku. Bílou, jako čerstvě napadaný sníh. A teď ji vidíš růžovou. A pak fialovou. Držíš tu fialovou bavlnku v ruce… ale ouha! Uletěla ti! Co to? Zachytila se na stromě? Počkat, ta je modrá! Tvoje fialová bavlnka leží přímo pod tvýma botama.
Vidíš to, co já? Co je afantazie a jak ovlivňuje tvoji představivost
Dokázala jsi si při čtení předchozího odstavce tu bavlnku živě představit v různých barvách a situacích, jako by se to všechno dělo přímo před tebou?
Pokud ne, možná máš afantazii. Co to vlastně je? Podle odborníků z WebMD, „Afantazie může postihnout až 1 z 50 lidí a nastává, když vizuální kůra mozku nefunguje správně. Vizální kůra je část mozku, která zpracovává vizuální informace z očí.“ Není to žádná ostuda, jen… je to prostě jinak.
Když slova nestačí
Termín „afantazie“ poprvé použil v roce 2015 neurolog Adam Zeman pro popsání stavu, kdy člověk postrádá vizuální představivost. Představ si to takhle: když si většina lidí vzpomene na pláž, automaticky se jim v hlavě objeví obrázek písku, vody a možná i plavčíka. Ale člověk s afantazií? Ten, i když se snaží sebevíc, vidí jen tmu. A je jedno, jestli se snaží vybavit si dům, kde vyrůstal, školu, nebo dokonce tváře svých nejbližších. Někdy to prostě nejde.
Příčiny a důsledky
Afantazie se sice nejčastěji objevuje už při narození, ale existují i případy, kdy vznikne v důsledku operace, úrazu, nebo dokonce psychických problémů, jako je deprese, úzkost nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Zeman, profesor kognitivní a behaviorální neurologie na Univerzitě v Exeteru, vysvětluje: „Většina lidí, když se jich zeptáte, aby si představili jablko, dveře nebo nejlepšího přítele, dokáže si vybavit vizuální zkušenost. Není to sice stejné, jako když tu věc vidí naživo, ale dokážou se k tomu alespoň přiblížit. Lidé s afantazií o věcech normálně přemýšlí, ale nedokážou si je vizualizovat.“
Důležité upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc. Pokud máš podezření na afantazii, neváhej se obrátit na kvalifikovaného odborníka.
A nezapomeň, nejsi v tom sama. Afantazie není žádná vzácnost. A navíc, existuje i prosopagnozie (neschopnost rozpoznávat známé tváře), která postihuje lidi s afantazií. Ačkoli běžná paměť u lidí s afantazií funguje normálně, asi třetina z nich má narušenou autobiografickou paměť, podává méně detailní popisy při vzpomínání na minulé zážitky a má potíže s vizualizací budoucích událostí. Může to také ovlivnit schopnost některých lidí představovat si zážitky spojené s dotykem, čichem nebo zvukem.
Zdroje:
Nicole Gallucci. Twitter Taught Me I Have No Visual Imagination. Retrieved July 27, 2021.
Alexandra Benisek and Brunilda Nazario, MD (May 18, 2021). What Is Aphantasia? Retrieved July 27, 2021.
Sarah Regan and Ilene Ruhoy, M.D., Ph.D. (April 30, 2021). What The Research Says About Aphantasia + A Neuroscientist-Approved Test. Retrieved July 27, 2021.