Znáte ten pocit, když si uvědomíte, že život vám protéká mezi prsty jako písek? Že jste sice tělem tady, ale myslí už dávno v zítřku, v plánech, v starostech? Já to znám moc dobře. A proto mě zaujal ten rozhovor s psycholožkou o všímavosti. Zní to možná trochu esotericky, ale jde vlastně o to naučit se být TADY a TEĎ. A ne, není to žádná instantní spása, spíš trénink.
Všímavost: Klíč k zastavení se
Psycholožka mi vysvětlovala, že všímavost, anglicky mindfulness, je v podstatě schopnost záměrně věnovat pozornost přítomnému okamžiku, bez posuzování. Žádné „tohle je dobré, tohle špatné“, prostě jen pozorování toho, co se děje. Zní to jednoduše, že? No, zkuste to.
Jak začít s všímavostí?
Začátky jsou těžké, to vám řeknu hned. Moje první pokusy o meditaci skončily tím, že jsem si v hlavě přehrávala seznam restů a přemýšlela, co uvařím k večeři. Ale nevzdala jsem to. Psycholožka radila začít s maličkostmi. Třeba si víc všímat chuti kávy, vůně čaje, tepla slunce na tváři. Zkrátka zapojit všechny smysly a soustředit se jen na ten jeden moment.
Meditační pauza: Krátká cesta k sobě
Nemusíte sedět hodinu v lotosové pozici, abyste pocítili účinky všímavosti. Stačí pár minut denně. Najděte si klidné místo, zavřete oči a soustřeďte se na svůj dech. Vnímejte, jak vzduch proudí do plic a zase ven. Když vám myšlenky začnou utíkat, jemně je vraťte zpět k dechu. Zní to jako klišé, ale funguje to. A víte co? Je to fajn. Fakt.
Všímavost v každodenním životě
Postupně jsem se snažila všímavost aplikovat i do běžných situací. Když myju nádobí, vnímám teplotu vody, cítím vůni saponátu, sleduju, jak se špína rozpouští. Když jím, soustředím se na chuť jídla a ne na telefon. A víte co? Je to mnohem lepší, než jíst automaticky a nevnímat vůbec nic. Zkuste to taky. Možná budete překvapení, co všechno se skrývá v obyčejných okamžicích.