Už ti někdy někdo řekl, že působíš zastrašujícím dojmem? Překvapilo tě to? Někdy děláme věci, aniž bychom si uvědomovali, že naše osobnost tak působí na ostatní. Ale pozor! Většina z těchto signálů není nutně negativní. I když můžeš budit respekt, neznamená to, že se musíš měnit. Zajímá tě, jestli se to týká i tebe? Tak pojďme na to!
Vyděsit ostatní bez mrknutí oka? 8 signálů, že tvá osobnost budí respekt (možná až moc)
1. Jsi jako rychlopalník?
Vybouchneš, sotva někdo řekne něco, co se ti nelíbí? Reaguješ hned a bez rozmýšlení?
Někdy, když jsme jako papiňák před výbuchem, můžeme působit nedostupně. Lidi se pak bojí s námi mluvit. I když to nemyslíme zle, ty naše silné názory a rychlé reakce můžou lidi odradit. Je to jako když se říká: „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“ Ale v tomhle případě jsi tou holí ty!
Ale žádný strach! Když si to uvědomíš, můžeš s tím něco udělat. Příště, až budeš mít chuť vyletět z kůže, zkus se na chvíli zastavit a pořádně se nadechnout. Uvidíš, jak se ti uleví a jak budeš pro lidi příjemnější.
2. Myslíš hlavou, ne srdcem
Jsi ten typ, co všechno řeší logicky a prakticky? Děláš rozhodnutí hlavou, ne srdcem?
Samotná praktičnost není špatná, ale když jde srdce stranou, může ti chybět citlivost v určitých situacích. A to pak můžeš působit chladně a odměřeně. Prostě takový „ledový král“ nebo „železná lady“.
3. Jsi urputná jak mezek?
Dáváš si vysoké cíle? A makáš na nich do úmoru? Pak jsi asi hodně vytrvalá, což může budit respekt. Nebo i trochu děsit.
Ale pamatuj, vytrvalost je super! Není na tom nic špatného. Když se nevzdáváš, ukazuješ, že si věříš. A to může být pro někoho „too much“. Ale kašli na to! Dělej si svoje a nenech se brzdit tím, co si o tobě myslí ostatní. Jak se říká: „Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“
4. Chodí kolem tebe po špičkách?
Máš pocit, že lidi kolem tebe ztichnou, sotva se objevíš? Bojí se říct svůj názor?
Chodit kolem někoho po špičkách znamená být v jeho přítomnosti opatrný a obezřetný. Když si všimneš, že se to děje, znamená to, že lidi zmlknou, se vším souhlasí a omlouvají se, aby se vyhnuli tvojí reakci. Je to jako tanec na tenkém ledě!
5. Ukecáš i díru do zdi?
Když s někým mluvíš, máš tendenci mluvit nejvíc nebo nejhlasitěji? To může být znamení, že působíš zastrašujícím dojmem.
Dominovat v konverzaci se dá různě. Můžeš hodně mluvit, mluvit nahlas nebo skákat lidem do řeči. Pointa je v tom, že lidi, co ovládají rozhovor, působí dojmem, že ostatní nemají šanci se k ničemu vyjádřit. Prostě „mlčet jako pěna“.
Ale nezoufej! Může to být i podvědomé a může to být i projev sociální úzkosti. Takže se necítíš provinile. Ale zkus se víc soustředit na to, co říkají ostatní. Aktivně poslouchej. Uvidíš, že to bude lepší!
6. Mluvíš jako generál?
Jak zní tvůj hlas, když mluvíš? Tón hlasu dělá divy, ať už říkáš cokoliv.
Když mluvíš rázně, agresivně nebo přímočaře, můžeš působit zastrašujícím dojmem, i když obsah tvých slov není špatný. Může to ovlivnit, jak lidi vnímají tvoje názory a myšlenky.
Když zjistíš, že mluvíš agresivněji, než bys chtěla, zkus se zamyslet nad tím, jak to může znít, než něco řekneš. Chce to čas, ale postupně se naučíš mluvit jemněji a budeš pro lidi příjemnější.
7. Kritizuješ jak o život?
Když se s někým bavíš, máš tendenci ho soudit, pitvat jeho slova nebo kritizovat? I když působíš chytře, budeš nejspíš působit i dost nepříjemně.
Podle psychiatra Granta Hilaryho Brennera, urážet lidi v konverzaci, i když vtipně, může působit dojmem, že jsi soudná, soutěživá a celkově nepříjemná. Soutěživost může být znepokojivá, takže pokud se tak lidi cítí, asi s tebou nebudou chtít trávit čas.
8. Co na srdci, to na jazyku?
Říkáš, co si myslíš, bez obalu? Pak můžeš působit zastrašujícím dojmem.
Říkat pravdu narovinu není špatné. Ve skutečnosti to může zlepšit komunikaci. Ale abys nepůsobila tak hrozivě, zkus mluvit taktně a konstruktivně. Jak se říká, „mluvit stříbro, mlčet zlato“.
Tak co, našla jsi se v některém z těch signálů? A co jsme vynechali?