Každý máme svůj příběh, někdy plný slunce, jindy zase zahalený v mracích. A občas se stane, že se těch mraků nahromadí tolik, až z toho vznikne pořádná bouře. Dnes vám přinášíme silný příběh ženy, která si touhle bouří prošla a našla cestu zpět k slunci. Její jméno sice neznáme, říkejme jí třeba Anonymous z australského Brisbane.
Z bouře k slunci: Australka Anonymous našla cestu zpět k sobě po letech temnoty
Anonymous miluje psaní, hudbu, čtení a sport. Před pěti lety si nedokázala představit, že by se mohla cítit dobře, natož aby si užívala život. Dnes se vidí jako člověk, který se stále učí a roste. Jejím snem je jednoho dne se obejít bez léků a žít plnohodnotný, nezávislý život. Diagnostikovali jí hraniční poruchu osobnosti (BPD) a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), a k tomu všemu se přidala ještě deprese, úzkosti a problémy s příjmem potravy. Jako by toho nebylo málo, otec jí zemřel, když jí byly pouhé čtyři roky. Matka se znovu vdala o dva roky později, za muže, který už měl dceru. Ztratila kontakt s otcovou rodinou a už v raném věku se potýkala s problémy s identitou. Anonymous věří, že právě tyto události mohly spustit její psychické problémy.
Temné časy a snaha o únik
Už ve čtrnácti letech jí diagnostikovali deprese a úzkosti. O dva roky později ji na měsíc hospitalizovali a nasadili antidepresiva. Začala pravidelně docházet k psychiatrovi. V říjnu tohoto roku (nejmenovaného) se situace opakovala – znovu ji na dva týdny hospitalizovali, tentokrát jí předepsali Zoloft a diagnostikovali BPD a PTSD. Po propuštění z nemocnice začala docházet k jiné psycholožce a účastnila se skupinové terapie zaměřené na mindfulness. A víte co? I když to zní jako klišé, funguje to.
Anonymous se potýkala se sebedestruktivním chováním. „Nastavovala jsem si situace, ve kterých jsem musela selhat,“ říká. „V nejhorších chvílích jsem nedokázala vyjít z domu, aniž by všechno kolem mě nevyvolávalo myšlenky na sebevraždu. Mé impulzivní chování vedlo k negativním důsledkům, přátelé a rodina se ode mě distancovali, a já jsem měla pocit, že si to zasloužím.“ A jak tohle všechno ovlivnilo její život? Katastrofálně. Měla problémy ve škole a za posledních pět let vystřídala pět různých škol. A bohužel se čtyřikrát pokusila o sebevraždu.
„Lidé nejsou léky“ – zlomový bod
Její BPD jí navíc ztěžovala vytváření zdravých romantických vztahů. „Zjistila jsem, že jsem manipulativní a krutá,“ přiznává. „Kvůli mému bezohlednému chování se ode mě lidé odvraceli, což bylo dost těžké, ale zároveň to pro mě bylo probuzení.“ Cítila se v pasti: „Měla jsem výčitky svědomí z toho, že uvažuji o sebevraždě a že se o ni pokouším, ale když jsem svými činy ubližovala a urážela lidi, cítila jsem se ještě hůř.“
Zlom nastal, když si uvědomila, že lidé nejsou léky. „Není se mnou nic špatně. Přijala jsem fakt, že to možná bude celoživotní záležitost, které se nikdy nezbavím. Zpracovala jsem smutek a teď se soustředím na řízení svého duševního zdraví a zajišťuji, aby to byla moje priorita číslo jedna.“ Anonymous chce být nejlepší verzí sebe sama a růst. Nedovolí, aby ji duševní onemocnění definovala. Mezi současné strategie, které používá k zvládání své poruchy, patří mindfulness, zdravé stravování, cvičení a eliminace negativních lidí ze svého života.
Tahle zkušenost změnila její pohled na život. Anonymous říká: „I když je duševní onemocnění na nic, naučilo mě vážit si života. Jsem mnohem méně materialistická a nacházím radost v maličkostech, jako je pocit slunce na kůži a smích mých blízkých. Naučila jsem se nic nebrat jako samozřejmost a že je v pořádku nebýt vždycky šťastná.“ Uvědomila si, že lidé jí nechtějí ublížit, že se jen starají sami o sebe. Aby se vyhnula pádu zpět do temnoty, naučila se rozpoznávat varovné signály a své špatné návyky, jako je impulzivita. A snaží se, aby se neustále posouvala blíž ke svým cílům.
Rada pro ty, kteří se potýkají s podobnou situací:
„VYDRŽTE!! Všechno se nakonec zlepší, a pokud se to ještě nezlepšilo, tak to ještě není konec. Vyhledejte pomoc. Žádný problém není příliš velký nebo příliš malý, zasloužíte si pomoc, a pokud se vám nedostane dostatečné podpory napoprvé, nevzdávejte se, bojujte dál. Soustřeďte se na sebe. Láska je skvělý pocit, když je dobrá, ale když je špatná, může vám vytrhnout srdce z těla. Pamatujte si, že lidé nejsou léky. Vy jste jediná trvalá věc ve svém životě.“
A rada pro ty, kteří chtějí pomoct svým blízkým v těžké situaci:
„Mají právo být smutní, mají právo plakat. Jejich pocity jsou legitimní. Když jsem byla mladší, moje rodina těžko věřila, že mám skutečný důvod se cítit tak, jak jsem se cítila. Duševní onemocnění nejsou vždy závislá na životních faktorech a je třeba si to více uvědomovat.“
Jsme rádi, že Anonymous dokázala ovládnout své duševní onemocnění a najít smysl svého života. A co vy? Máte i vy svůj příběh, který by mohl inspirovat ostatní? Podělte se o něj s námi a pomozte nám změnit svět k lepšímu.