Občas se život zdá jako jízda na horské dráze. Nahoru, dolů, a občas se člověk nestačí divit. A právě v těch chvílích, kdy se necítíme úplně ve své kůži, kdy energie klesá a tělo hlásí nějaké to „ale“, začínáme se pídit po tom, co se vlastně děje. A často se dostaneme k pojmům jako zánět, zánětlivé markery a různá tajemná zkratka. No a tak se na to pojďme podívat trošku blíž, ať v tom máme jasno.
Co nám prozradí krev?
Krev je takový malý informační kanál našeho těla. Proudí v ní všechno možné – od živin a kyslíku až po hormony a imunitní buňky. A právě ty imunitní buňky a látky, které produkují, nám můžou leccos napovědět o tom, jestli se v těle něco neděje. Zánět je totiž v podstatě reakce organismu na nějaké poškození nebo infekci. A když se zánět rozjede, tělo začne produkovat různé látky, které se dají v krvi změřit. A právě těmhle látkám se říká zánětlivé markery.
CRP: Hvězda mezi markery
CRP neboli C-reaktivní protein je asi nejznámější zánětlivý marker. Jeho hladina v krvi se zvyšuje poměrně rychle po nástupu zánětu a zase klesá, když se situace uklidní. Takže je to takový spolehlivý indikátor toho, že se v těle něco děje. Vysoké CRP může signalizovat celou řadu problémů – od běžné chřipky přes infekce až po autoimunitní onemocnění. Ale pozor, zvýšené CRP nemusí hned znamenat katastrofu. Důležité je brát v potaz i další příznaky a celkový klinický obraz.
Sedimentace: Trošku starší, ale pořád platná
Sedimentace, neboli FW (sedimentace erytrocytů), je taková stará dobrá metoda, která se používá už desítky let. Měří se rychlost, jakou červené krvinky klesají v trubici s krví. Když je v těle zánět, klesají červené krvinky rychleji. Sedimentace sice není tak specifická jako CRP, ale pořád může být užitečná pro celkové posouzení stavu.
Kdy se nechat otestovat?
Možná se teď ptáte, kdy je vlastně vhodné si nechat zánětlivé markery změřit. Určitě pokud máte nějaké neobvyklé příznaky, cítíte se dlouhodobě unavení, bolí vás klouby, máte zvýšenou teplotu nebo se vám opakovaně vrací nějaké infekce. Ale nezapomeňte, že interpretace výsledků vždy patří do rukou lékaře. On dokáže posoudit všechny souvislosti a navrhnout další postup.