Znáte ten pocit, když se vám chce něco říct, ale slova nejdou ven? Představte si, že tenhle pocit trvá nonstop, že je to váš nový život. Ne na hodinu, den, týden. Napořád. Že mysl křičí, ale tělo mlčí.
Zavřeni ve vlastním těle: Když mysl křičí, ale tělo mlčí
Syndrom „locked-in“, neboli „uzavření“ je noční můra v reálném životě. Člověk je plně při vědomí, vnímá všechno kolem sebe, myslí, cítí, ale nemůže se pohnout, nemůže promluvit. Představte si, že jste uvězněni ve svém vlastním těle, jako v kleci. Jediným spojením s okolním světem jsou často jen oči.
Co se vlastně děje?
Představte si to jako přerušené vedení. Mozek funguje, ale signál se nedostane tam, kam má. Nejčastější příčinou je poškození mozkového kmene, třeba v důsledku mrtvice nebo jiného úrazu. Někdy je to následek ALS, amyotrofické laterální sklerózy, nemoci, na kterou upozornila i Ice Bucket Challenge. Je to jako když vám někdo vypne zvuk, ale obraz běží dál. Vnímáte, ale nemůžete reagovat.
Pacient s LIS myslí a cítí úplně normálně. Není to stav vegetativní. Problém je v komunikaci, v nemožnosti ovládat svaly. Ale proč nemohou mluvit, když hlasivky fungují?
Ticho je ohlušující
Hlasivky sice fungují, ale pacient nedokáže koordinovat dýchání s řečí. Je to, jako by orchestr měl všechny nástroje, ale chyběl by dirigent. Informace se nedostane z mozku do hlasivek. Mozkový kmen je poškozený a komunikace v těle je přerušena. Jedna malá část mozku, a najednou nemůžete dát světu vědět, co se ve vás děje.
Bohužel, návrat do plnohodnotného života je vzácný. Poškození jsou často trvalá. A smutná statistika říká, že během prvních šesti měsíců po diagnóze umírá až 85 % pacientů. V současné době neexistuje žádný lék a možnosti léčby jsou omezené.
Co na to říkáte? Slyšeli jste o LIS už dřív? Podělte se s námi o vaše myšlenky v komentářích!