Zbavte se zlozvyků a žijte déle: 6 věcí, které vám brání ve štěstí

Žít dlouho a spokojeně. Zní to jako klišé, že? Ale ruku na srdce, kdo by to nechtěl? Dlouhý život plný radosti a naplnění je výsledkem mnoha faktorů, a co funguje pro jednoho, nemusí sedět druhému. Možná toužíte po rodině, přátelích, práci, která vás baví, nebo po cestování a dobrodružství. Jenže často si nevědomky házíme klacky pod nohy. Zlozvyky nám brání dosáhnout štěstí a prodloužit si život. Proto se pojďme podívat na pár těch nejběžnějších a zkusme se jich zbavit!

Zbavte se zlozvyků a žijte déle: 6 věcí, které vám brání ve štěstí

Než začneme, chci zdůraznit jednu věc: Pokud se v některém z následujících bodů poznáte, neberte to jako kritiku. Tenhle článek má být spíš taková malá berlička, pokud se cítíte trochu ztracení a nevíte, kudy kam.

1. Svalování viny na celý svět

Frustruje vás složitá gramatika cizího jazyka? Nebo vám přijde, že je vaše práce nesmyslně náročná? Když se cítíme naštvaní, často se bráníme tím, že obviňujeme okolnosti. Je jednodušší říct, že za to můžou pravidla, než si přiznat, že se musíme víc snažit. Je snazší házet vinu na druhé, na smůlu, na osud. Ale v dlouhodobém horizontu se nám to nevyplatí. Sami sobě tím totiž dáváme alibi pro to, abychom se nepouštěli do akce, abychom se neměnili (Jacobson, 2015). Neberte to jako nespravedlnost, ale jako výzvu. Jsou to překážky, které musíte překonat. A i když se vám to nepovede napoprvé, vždycky to můžete zkusit znova.

2. Vidíte se jako svého největšího nepřítele?

Být na sebe příliš tvrdý a neodpouštět si chyby může být hodně škodlivé. Jste k sobě nemilosrdní? Nadáváte si, obviňujete se ze všeho špatného? Možná se dokonce trestáte slovně nebo fyzicky. Zkuste si představit, jak byste se cítili, kdybyste to dělali někomu jinému. Hned vám bude jasné, proč je tak těžké se z chyb poučit, když se za ně tak tvrdě trestáme. Sebenenávist vede k sebedestruktivním postojům, které vás od štěstí čím dál víc vzdalují. Obzvlášť pokud máte pocit, že si ho nezasloužíte. Pamatujte, že i vy jste člověk. Prožíváte nejen své chyby, ale i své největší úspěchy. Poděkujte si, odpusťte si a oceňte se i za malé věci. Vděčnost a ocenění sebe sama dokážou zázraky!

3. Neustálé pesimistické myšlení

Vidíte všechno černě? Neustále se ponižujete a kritizujete svět kolem sebe? Možná máte přístup typu: „No, když se něco povede, fajn! A když ne, stejně jsem to čekal.“ I když to může být obranný mechanismus, takové negativní myšlení ovlivňuje vaše úsilí a brzdí vás v dosahování šťastných a vzrušujících příležitostí. Studie Philipa Spinhovena, Alberta M. van Hemerta a Brendy W. Penninx ukázala, že opakované negativní myšlení silně souvisí s úzkostí a depresemi a také s recidivami již existujících úzkostí a depresí (Spinhoven et al., 2018). Negativní myšlení prostě plodí negativní výsledky. Zkuste se soustředit na pozitivní věci, když je vám těžko, nebo hledejte inspiraci v něčem, co vás baví a motivuje k tvrdé práci. Používejte pozitivní afirmace, abyste si uvědomili, že máte kontrolu nad svými myšlenkami. Klidně si říkejte: „Mám to pod kontrolou. Všechno bude v pořádku, jsem si jistý.“

4. Zanedbávání spánku a potřeb těla

Péče o duševní zdraví je sice důležitá, ale péče o tělo je polovina úspěchu. Narušování přirozených procesů těla se vám může dřív nebo později vymstít. Před spaním si vypněte světla, odpojte internet, vypněte telefon, nebo si pusťte uklidňující hudbu. Vyčistit si hlavu od rušivých vlivů vám pomůže lépe spát a ráno se probudit s novou energií!

5. Vždy dáváte přednost ostatním

Věnujete v poslední době spoustu pozornosti lidem kolem vás? Neustále si s někým píšete nebo telefonujete, a než se nadějete, je večer? Je snadné sklouznout do zvyku pomáhat druhým, aniž byste se starali o sebe a své priority. Možná máte pocit, že musíte zvednout telefon pokaždé, když vám někdo zavolá. Nebo že ten váš projekt není tak důležitý. Vždyť ho můžete dodělat později, že? Dopřát si čas jen pro sebe, věnovat se svým cílům a touhám, může otevřít nové možnosti, které jste dřív neviděli! Naplánujte si „já“ čas! Jděte si sami na rande, kupte si něco malého, po čem toužíte. Zajděte si do kina, nebo si v klidu přečtěte knihu, zahrajte hru nebo se podívejte na film, na který se už dlouho těšíte!

6. Vzdáváte se příliš snadno

Když čelíme nepřízni osudu, jako je odmítnutí, ponížení, neúspěchy, nebo dokonce vážné duševní nemoci nebo rozchody, můžeme se dostat do situace, kdy je jednoduše snazší… vzdát to. Způsob, jakým se vzdáváte, se může lišit od člověka k člověku. Možná chcete skončit se studiem, nebo už nikdy nezkusit lásku. Možná přestanete chodit k lékaři, přestat užívat léky, nebo se cítíte nemotivovaní a lhostejní, jako byste udělali všechno, co jste mohli, a že už pro vás nic nezbývá. Nevzdávejte se sami sebe, svých schopností a štěstí, o které usilujete. To vám může pomoct lépe zvládat těžkosti (Kartalova-O’Doherty & Tedstone Doherty, 2010). Zapisujte si své úspěchy a neúspěchy do deníku. Když máte pocit, že neustále selháváte, můžete si připomenout své nejlepší momenty. Vzpomeňte si na svůj cíl a důvod, proč jste se do něčeho pustili. To vám pomůže udržet si perspektivu a vzpomenout si na všechny úspěchy, kterých jste dosáhli, když se zdá, že je všechno beznadějné.

Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter. Není určen k diagnostice ani léčbě žádného onemocnění. Pokud máte potíže, obraťte se na kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče nebo odborníka na duševní zdraví.

Zdroje:

Jacobson, N. (2015). Responsibility and Blame: Psychological and Philosophical Perspectives. Cambridge, UK: Cambridge University Press.

Kartalova-O’Doherty, Y., & Tedstone Doherty, D. (2010). The concept of resilience in health research. Health Promotion International, 25(1), 94–101.

Self-hatred and destructiveness. Encyclopedia of Mental Disorders. (n.d.). https://www.minddisorders.com/Py-Z/Self-hatred-and-destructiveness.html

Spinhoven, P., van Hemert, A. M., & Penninx, B. W. (2018). The longitudinal association of repetitive negative thinking with depression and anxiety: a systematic review. Journal of Affective Disorders, 225, 315–327.

Diskuze