Už jste se někdy přistihly, že v duchu hodnotíte outfit jiné ženy? Nebo že vás lehce znervózňuje nová kolegyně, která na první pohled působí až moc sebevědomě? Možná se vám to nebude líbit, ale pravděpodobně jste se staly účastnicí takzvané ženské rivality.
Ženská rivalita: Instinkt, nebo naučená lekce?
Je to věčné téma, které se propírá v časopisech, v kuloárech firem i v hovorech kamarádek u vína. Proč se my ženy občas chováme jedna k druhé tak, no, „trochu divně“? Otázkou je, jestli je to v nás zakódované, nebo jestli jsme se to naučily.
Psycholožka Tracy Vaillancourt z Ottawské univerzity se touto otázkou zabývá dlouhodobě. V jedné ze svých studií se zaměřila na takzvanou „bitchiness“ – slovo, které sice není dvakrát lichotivé, ale jak sama říká, lidé ho prostě používají k popisu tohoto chování. A co zjistila?
Experiment s „konzervativní“ a „sexy“ ženou
Vaillancourt se svými kolegy provedla zajímavý experiment. Ženy, účastnice studie, byly rozděleny do dvojic (buď s kamarádkou, nebo s cizí ženou) a měly se zúčastnit „testu o ženském přátelství“. Během toho je ale „vyrušila“ herečka, která vystupovala ve dvou různých podobách:
- Konzervativní žena: Blondýnka s vlasy v drdolu, v obyčejném modrém tričku a khaki kalhotách.
- Sexy žena: Ta samá herečka, ale v hlubokém výstřihu, krátké černé sukni a kozačkách. Vlasy měla rozpuštěné.
A výsledek? Hádejte! „Sexy“ žena sklidila mnohem víc negativních komentářů a „bitchy“ chování. Zajímavé bylo, že reakce byly výraznější, když byly účastnice ve dvojici s kamarádkou, než s cizí ženou. Proč?
Jsme ohroženy „sexy“ ženami?
V dalším experimentu ukazovala Vaillancourt ženám fotografie: buď „konzervativní“ ženu, „sexy“ ženu, nebo „sexy“ ženu digitálně upravenou tak, aby vypadala „silnější“. A ptala se jich, jestli by se s tou ženou chtěly kamarádit, představit ji svému partnerovi, nebo ji s ním nechat o samotě.
Výsledek byl jednoznačný: „Sexy“ ženy, ať už štíhlé nebo plnoštíhlé, dostaly „červenou“ ve všech třech kategoriích. Konzervativně oblečenou ženu by svému partnerovi představily téměř třikrát častěji než tu „sexy“.
Podle Vaillancourt to dokazuje, že ženy se cítí ohroženy ženami, které vypadají nebo se chovají „promiskuitně“, bez ohledu na jejich váhu. Možná to zní drsně, ale… znáte to taky?
Proč se to děje? Evoluce, nebo kultura?
Psychologové se shodují, že ženská „bitchiness“ je často forma nepřímé agrese – agrese, za kterou nechceme být nachytány. Děláme to tak, abychom to mohly popřít, nebo se vymluvit na žert. Klasika, že?
Ale proč to děláme? Existují dvě hlavní teorie:
- Evoluční teorie: Podle ní se tak snažíme chránit své postavení a šance na nalezení partnera. „Sexy“ ženy nám prostě konkurují a my se je snažíme „degradovat“ – šíříme o nich pomluvy, kritizujeme jejich vzhled… zkrátka se snažíme snížit jejich atraktivitu.
- Kulturní teorie: Ta tvrdí, že jde o naučené chování, které je ovlivněno společenskými normami a tlakem. Žijeme ve světě, kde je vzhled důležitý a kde se od žen očekává, že budou „skromné“ a „nemají se moc ukazovat“. A ty, které to nerespektují, pak čelí kritice.
Tak co myslíte? Je to v nás zakódované, nebo jsme se to naučily? Ať už je to jakkoliv, je smutné, že se občas chováme jedna k druhé takhle. Můžeme se obviňovat z toho, že je to obranný mechanismus, ale to z toho nedělá správnou věc. Co kdybychom se místo toho radši navzájem podporovaly? Protože silné ženy, které drží při sobě, dokážou víc než ty, co si podkopávají nohy.