V dnešním uspěchaném světě je fakt těžký se soustředit na to, co je teď a tady. Pořád se někam ženeme, honíme se za štěstím a zapomínáme se zastavit a užít si to, co máme přímo před nosem. Kolikrát se ani nesoustředíme na lidi, se kterýma zrovna trávíme čas. Ale jaký to má dopady a jak se naučit žít víc „mindful“? No, není to žádná raketová věda, ale chce to trénink.
Život v přítomnosti: Návod, jak si užít každý okamžik (i bez Instagramu)
Nechci ti kázat, jasný? Ale zamysli se. Kolikrát se stane, že jsi tělem tady, ale duchem úplně jinde? Že scrolluješ Instagram, i když bys měla poslouchat, co ti říká kamarádka? Nebo že už plánuješ víkend, i když je teprve středa? Jo, je to těžký se udržet v „tady a teď“, ale stojí to za to.
Jsme fakt tak moc zahlcený budoucností?
Víš co? Možná ani ne. Spíš jsme pořád něčím rozptylovaný. Pořád nás něco tahá za rukáv, ať už je to notifikace na telefonu nebo myšlenky na to, co všechno ještě musíme stihnout. A tím nám ta přítomnost tak nějak protéká mezi prsty.
Multitasking – požehnání nebo prokletí?
Lidstvo vždycky tak nějak „multitaskovalo“. Dřív to bylo rádio u vaření, dneska je to… no, spíš milión věcí najednou. Co se ale změnilo, je to, *čím* se necháváme rozptylovat. Nekonečný přísun informací, sociální sítě… Jsme zavalení a neumíme si z toho vybírat to důležitý. Dřív novináři přinášeli zprávy, který nikdo neměl. Dneska musí tyhle zprávy „prosírovat“ a pomoct nám najít to, na co se soustředit. Ale víš co? Občas je lepší se na to vykašlat a prostě jen… bejt.
A víš co je nejhorší? Ty obrazovky. Je to taková „senzorická poušť“. Vidíš obrázky, čteš text, ale chybí tomu vůně, chuť, dotek. Pořád chceš víc, protože tě to neuspokojí. Je to jako gambler, co tahá za páku automatu a čeká na výhru.
Instagramový život a ta opravdová realita
Jo, a taky pořád myslíme na to, co si o nás ostatní pomyslí. Vidíš hezkou kytku? Super! Ale místo abys ji prostě jenom viděla, vyfotíš ji a dáš na Instagram. Proč? Protože tě zajímá, co si o ní myslí tvoji sledující. Díváš se na svět jejich očima, ne svýma. A to je škoda, nemyslíš?
Když nejsi „tady“, trpí vztahy
Hele, je fakt otravný mluvit s někým, kdo si pořád hraje s telefonem. A lidi se cítí stejně, když to děláš ty. Tak se na to vykašli. Pokud tě ta konverzace nezajímá, radši si procvič konverzační skills. Fakt si myslíš, že ten člověk, s kterým si píšeš, je zajímavější než ten, kdo sedí vedle tebe? No, možná jo, ale zkus dát šanci i tomu „tady a teď“.
Proč je dobrý žít v přítomnosti?
Když jsi hodně dole, tak ti můžou pomoct ty malý věci. Že kafe voní, že cítíš tlačítko na prstu, když jedeš výtahem. To tě dostane z hlavy, a to je občas super. A taky je důležitý si užívat život. Je to jako sval, musíš ho trénovat.
Co s tím?
Věnuj pozornost. Fakt to není složitý. Soustřeď se na svoje smysly. Jak ti je ve sprše, jak voní kafe, jak zní auto, když projede kaluží. Nemusíš hned meditovat, prostě si to všímej. Pět sekund je fakt dost dlouhá doba.
A co s těma rozptýleníma? Chce to disciplínu. Nauč se nespěchat od jedné věci ke druhé, po dokončení úkolu neotvírej další okno sítě. Překonávej impulsy! Za pár hodin si vzpomeneš, jaký to je super, když jsi fakt soustředěná.
Víš co? Na maličkostech záleží. Když si na chvilku uvědomíš, co se kolem tebe děje, budeš víc „tady“ a víc si to užiješ. A to se vyplatí, ne?