Aerofobie

Strach z létání je situační fobie, strach nebo fobie z pobytu v letadle (letadle), nebo jiném létajícím vozidle, jako je vrtulník, za letu. Někdy se také označuje jako aerofobie, aviatofobie, aviofobie nebo pteromechanofobie.

Strach z létání může být výraznou fobií sám o sobě, nebo může být nepřímou kombinací jedné nebo více dalších fobií souvisejících s létáním, jako je klaustrofobie (strach z uzavřených prostor) nebo akrofobie (strach z výšek). Může mít i další příčiny, jako je agorafobie (zejména typ, který má co do činění se strachem z otevřených prostor). Je to spíše příznak než nemoc a různé příčiny ji mohou vyvolat u různých jedinců.

Strachu je věnována větší pozornost než většině jiných fobií, protože cestování letadlem je pro lidi často obtížné se vyhnout – zejména v profesním kontextu – a protože strach je rozšířený a postihuje významnou menšinu populace. Strach z létání může člověku bránit v cestě na dovolenou nebo na návštěvu rodiny a přátel a může ochromit kariéru podnikatele tím, že mu zabrání cestovat za prací.

Komerční letecká doprava nadále vyvolává u značné části veřejnosti a u některých členů posádek úzkost. Když tato úzkost dosáhne úrovně, která významně naruší schopnost člověka cestovat letecky, stává se z ní strach z létání.

Strach z létání je stupeň úzkosti tak velký, že brání člověku cestovat letecky nebo způsobuje člověku velké utrpení, když je nucen cestovat letecky. Nejextrémnější projevy mohou zahrnovat záchvaty paniky nebo zvracení při pouhém pohledu nebo zmínce o letadle nebo letecké dopravě.

Strach z létání může být vyvolán různými dalšími fobiemi a obavami:

Předchozí traumatizující zážitek s leteckou dopravou nebo nějak spojený s létáním může také vyvolat strach z létání. Například zážitek z létání na schůzku jen proto, aby mu bylo řečeno, že byl vyhozen, může být natolik traumatizující, že následně vytvoří asociaci mezi jakoukoli leteckou dopravou a špatnými nebo nepříjemnými událostmi.

Někteří naznačují, že hlavním faktorem, který stojí za strachem z létání, jsou média, a tvrdí, že média dělají z leteckých havárií senzaci (a z vysokého počtu obětí na jeden incident), ve srovnání s domnělou mizivou pozorností vzhledem k obrovskému počtu ojedinělých automobilových havárií. S rostoucím celkovým počtem letů na světě stoupá i absolutní počet havárií, i když celková bezpečnost letecké dopravy se stále zlepšuje. Statistiky o různých formách cestování ukazují, že letadla jsou bezpečnější než jiné běžné formy dopravy na ujetý kilometr. Pokud jen o haváriích informují média (bez odkazu na počet letů, které nekončí havárií), celkový (a nesprávný) dojem může být takový, že letecká doprava je stále nebezpečnější, což není pravda. Mediální zpravodajství svým způsobem nutí diváky k konfirmačnímu zkreslení.

Doporučujeme:  Svalová dystrofie

Nepochopení zásad letectví může vyvolat neoprávněný strach z létání. Mnoho lidí se například mylně domnívá, že motory proudového dopravního letadla jej ve vzduchu podporují, a z této mylné premisy také nesprávně usuzují, že porucha motorů způsobí pád letadla na zem. Ve skutečnosti všechna letadla kloužou přirozeně a motory slouží pouze k udržení výšky během letu. Velkou příčinou strachu z létání je, že je obtížné si představit, jak letadla zůstávají ve vzduchu, a tak pochopení vědy, která stojí za létáním, může ovlivnit strach člověka z létání.

V některých případech může vzdělávání lidí se strachem z létání o realitě letecké dopravy značně snížit obavy o fyzickou bezpečnost. Učení o tom, jak letadla létají, jak se v praxi létá dopravními letadly a další aspekty letectví mohou pomoci lidem se strachem z létání překonat jeho iracionální povahu. Mnoho lidí překonalo svůj strach z létání tím, že se naučili létat nebo skákat střemhlav a účinně odstranili svůj strach z neznámého. Někteří lidé se strachem z létání se vzdělávají sami, jiní navštěvují kurzy (pro lidi s fobií nebo pro lidi se zájmem o letectví), aby dosáhli stejného výsledku. Některé letecké společnosti a cestovní společnosti pořádají kurzy, které pomáhají lidem překonat strach z létání.

Vzdělání hraje velmi důležitou roli při překonávání strachu z létání. Pochopení toho, co je určitý zvuk nebo to, že setkání s turbulencí nezničí letadlo, je prospěšné pro zmírnění strachu z neznámého. Nicméně, když člověk letí vzduchem a zažívá turbulence, může být vyděšený i přesto, že má všechny důvody logicky vědět, že letadlo není v nebezpečí. V takových případech je pro získání úlevy nutná terapie – kromě vzdělání.

Behaviorální terapie, jako je systematická desenzibilizace vyvinutá Josephem Wolpem a kognitivní behaviorální terapie vyvinutá Aaronem Beckem, se opírají o teorii, že počáteční senzibilizující událost (ISE) vytvořila fobii. Postupně se zvyšující expozice potřebné pro systematickou desenzibilizaci je obtížné dosáhnout při skutečném letu. Desenzibilizace pomocí virtuálního letu byla zklamáním. Klienti uvádějí, že simulovaný let pomocí počítačově generovaných snímků je neznecibilizuje k riziku, protože po celou dobu virtuálního letu věděli, že jsou v kanceláři. Výzkumy ukazují, že Virtuální Reality Exposure Therapy (VRET) není o nic účinnější než sezení v zaparkovaném letadle.

Doporučujeme:  Analýza klinických studií

Kognitivní terapie může být užitečná, pokud se v minulosti nevyskytla panika. Protože se však panika za letu vyvíjí rychle, často prostřednictvím procesů, které si daná osoba neuvědomuje, nemusí se vědomá opatření ani spojit s nevědomými procesy, které paniku vyvolávají, ani se jim nevyrovnat.

Neurologický výzkum Allana Schorea a dalších pomocí EEG-fMRI neuroimaging naznačuje, že ačkoliv se může poprvé projevit po turbulentním letu, strach z létání není výsledkem senzibilizující události. Základním problémem je nedostatečný rozvoj schopnosti regulovat emoce, když čelíme nejistotě, s výjimkou pocitu kontroly nebo schopnosti uniknout. Podle Schorea se schopnost adekvátně regulovat emoce nevyvíjí, když vztah s pečovateli není charakterizován naladěním a empatií. Chronický stres a emoční dysregulace během prvních dvou let života brání rozvoji pravého prefrontálního orbito cortexu a brání integraci systému kontroly emocí. To způsobuje, že pravý prefrontální orbito cortex není schopen vykonávat svou výkonnou roli v regulaci emocí.

Když není emoční regulace uvnitř dostatečně zabudována, úzkost se rozvine, když není osobně pod kontrolou nebo není schopen fyzicky uniknout. Protože let neumožňuje cestujícímu ani kontrolu, ani fyzický únik, úzkostliví letci se mohou pokusit o únik psychologicky tím, že se od letu distancují a soustředí pozornost jinam. Turbulence, protože je fyzicky dotěrná, tuto strategii maří. Když je vědomí letu obnoveno, být daleko od země bez kontroly ani úniku může člověka uvrhnout do paniky. Specializovanou léčbu k zajištění kontroly emocí během letu vyvinul terapeut-kapitán letecké společnosti Tom Bunn na základě Schoreova výzkumu, teorie vazby a teorie vztahů s objekty.

Zkušenosti z letu s užíváním léků proti úzkosti, jako jsou benzodiazepiny nebo jiné relaxační/depresivní léky, se u jednotlivých osob liší. Léky snižují reflexní funkci osoby. I když to může snížit příčinu úzkosti vnitřním konfliktem, snížená reflexní funkce může způsobit, že úzkostný letec uvěří, že to, čeho se bojí, že se stane, se skutečně děje.

Dvojitě zaslepená klinická studie na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity naznačuje, že léky proti úzkosti mohou člověku zabránit v tom, aby si zvykl na let. Ve výzkumu byly provedeny dva lety. Při prvním letu sice pacienti, kterým byl podáván alprazolam (Xanax), hlásili menší úzkost než pacienti, kterým bylo podáváno placebo, ale jejich měřitelný stres se zvýšil. Srdeční tep ve skupině s alprazolamem byl 114 oproti 105 tepům za minutu ve skupině s placebem. U pacientů, kterým byl podáván alprazolam, byla také zvýšená dechová frekvence (22,7 oproti 18,3 dechu/min).

Doporučujeme:  Léky

Při druhém letu nebyly podány žádné léky. Sedmdesát jedna procent těch, kterým byl při prvním letu podán alprazolam, zažilo paniku ve srovnání s pouhými devětadvaceti procenty těch, kterým bylo při prvním letu podáno placebo. To naznačuje, že účastníci, kterým nebyly při prvním letu podány žádné léky, měli z této zkušenosti prospěch díky určitému stupni desenzibilizace.

Typická farmakologická terapie je 0,5 nebo 1,0 mg alprazolamu asi hodinu před každým letem, s dalšími 0,5-1,0 mg v případě, že úzkost zůstává vysoká během letu. Alternativou je poradit pacientům, aby nebrali léky, ale povzbudit je, aby létali bez nich, a poučit je o zásadách sebeexpozice.

Ablutofobie · Akarofobie · Akrofobie · Aerofobie · Agorafobie · Agrofobie · Aichmofobie · Ailurofobie · Algofobie · Amatofobie · Amaxofobie · Androfobie · Anemofobie · Anginofobie · Antofobie · Antofobie · Aphefobie · Apifobie · Aquafobie · Arachnofobie · Astofobie · Autofobie · Aviatofobie · Aviofobie ·Bacilofobie · Basifobie · Bathofobie ·Batracofobie · Belonefobie · Bibliofobie · Bifobie · Brontofobie · Cainofobie · Kainofobie · Kardiofobie ·Katotrofobie · Cenofobie · Centofobie · Chemofobie · Cherofobie · Cherofobie · Chirofobie · Počítačová fobie · Klaustrofobie · Kontreltofobie · Kofrofobie · Coulrofobie · Cynofobie · Cypridofobie · Demofobie · Dentopfobie · Dysmorfofobie · Eisoptrofobie · Emetofobie · Enissofobie · Entomofobie · Efebifobie · Epistemofobie · Rovnofobie · Ereutrofobie · Ergasiofobie · Ergofobie · Erotofobie · Erytrofobie · Galeofobie · Gamofobie · Gatofobie ·genofobie · gerofobie · gerontofobie · gerofobie · gemofobie · glozofobie · gymnofobie · gynofobie · hematofobie · hamaxofobie · Hapofobie · Hapnofobie · Hapofobie · Hapofobie · hemofobie · herpetofobie · hexakosiofobie · hyerofobie · homofobie · homofobie · Hoplofobie · hyalofobie · hypnofobie · hypertricofobie · hypnofobie · Ichthyofobie · Insektofobie · Iofobie · Kainofobie · keraofobie · kenofobie · kerofobie · karnofobie · kokofobie · leuofobie · leuofobie · leuofobie · makrofobie · makrofobie · muofobie · muofobie · muofobie · muofobie · myofobie · nekofobie · neofobie · nofobie · nofobie · nosofobie · nyktofobie · ochofobie · ochofobie · ochofobie · otofobie · onofobie · ofobie · ofobie · obrofobie · obrofobie · obrofobie · obrofobie · obrofobie · obrofobie · Panfobie · paraskariofobie · parturiofobie · Peccatofobie · Phasmofobie · Pediafobie · Pediofobie · Foofobie · Phonofobie · Phonofobie · Ponofobie · Photophobie · Psychofobie · Pteromechanofobie · Pyrofobie · Radiofobie · Ranidafobie · Rhofobie · Skopofobie · Skotofobie · Skotofobie · Somnifobie · Spektrofobie · Stasifobie ·Stasifobie · Surofobie · Symbolofobie · Taofobie · Technofobie · Tetrafobie · Thalasofobie · Thanatofobie ·Theofobie · Tokofobie · Toxofobie · Toxofobie ·Tremofobie ·Trefofobie · Triskaidekapobie · Trypanofobie · Xenoglosofobie · Zoofobie · Zoofobie ·