Bert Sakmann

Bert Sakmann (narozen 12. června 1942) je německý buněčný fyziolog. Spolu s Erwinem Neherem se v roce 1991 podělil o Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za práci na „funkci jednotlivých iontových kanálů v buňkách“ a vynález patch clampu. Bert Sakmann je profesorem a ředitelem Ústavu Maxe Plancka pro lékařský výzkum v německém Heidelbergu.

Sakmann se narodil ve Stuttgartu, nastoupil na Volksschule v Lindau a v roce [[1961]] dokončil Wagenburgovo gymnázium ve Stuttgartu. Od roku 1967 studoval medicínu v Tübingenu, Freiburgu, Berlíně, Paříži a Mnichově. Po složení lékařských zkoušek na Univerzitě Ludwiga Maxmiliána v Mnichově se v roce 1968 stal lékařským asistentem na Mnichovské univerzitě a zároveň pracoval jako vědecký asistent (Wissenschaftlicher Assistant) v mnichovském Ústavu Maxe Plancka pro psychiatrii na neurofyziologickém oddělení pod vedením Otto Detleva Creutzfeldta. V roce 1971 přešel na University College v Londýně, kde pracoval na oddělení biofyziky pod vedením Bernarda Katze. V roce 1974 dokončil na Lékařské fakultě Univerzity v Göttingenu svou lékařskou disertační práci pod názvem Elektrophysiologie der neuralen Helladaptation in der Katzenretina (Elektrofyziologie nervové světelné adaptace v sítnici kočky).

Poté (ještě v roce 1974) se Sakmann vrátil do laboratoře Otto Creutzfeldta, který mezitím přešel do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. V roce 1979 se Sakmann připojil ke skupině membránové biologie.

Vroce 1986 mu byla udělena cena Louisy Gross Horwitzové zKolumbijské univerzity spolu sErwinem Neherem, který vroce 1991 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu.

V roce 1987 obdržel Cenu Gottfrieda Wilhelma Leibnize udělovanou Německou vědeckou společností, což je nejvyšší ocenění udělované v německém výzkumu.

Sakmann je zakladatelem nadace Bert-Sakmann-Stiftung.

Baruch Blumberg / Daniel Gajdusek (1976) –
Roger Guillemin / Andrew V. Schally / Rosalyn Yalow (1977) – –
Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978) –
Allan Cormack / Godfrey Hounsfield (1979) –
Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Snell (1980) –
Roger Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981) –
Sune Bergström / Bengt I. Samuelsson / John Vane (1982) –
Barbara McClintock (1983) –
Niels Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984) –
Michael Brown / Joseph L. Goldstein (1985) –
Stanley Cohen / Rita Levi-Montalcini (1986) –
Susumu Tonegawa (1987) –
James W. Black / Gertrude B. Elion / George H. Hitchings (1988) –
J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989) –
Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990) –
Erwin Neher / Bert Sakmann (1991) –
Edmond Fischer / Edwin G. Krebs (1992) –
Richard J. Roberts / Phillip Sharp (1993) –
Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994) –
Edward B. Lewis / Christiane Nüsslein-Volhard / Eric F. Wieschaus (1995) – ?
Peter Doherty / Rolf M. Zinkernagel (1996) – –
Stanley B. Prusiner (1997) –
Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998) – –
Günter Blobel (1999) –
Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)