Čichový nerv, neboli kraniální nerv I, je prvním z dvanácti kraniálních nervů. Specializované neurony čichových receptorů čichového nervu jsou umístěny v čichové sliznici horních částí nosní dutiny. Čichové nervy netvoří dva kmeny jako zbývající kraniální nervy, ale skládají se ze sbírky mnoha smyslových nervových vláken, která sahají od čichového epitelu k čichové bulbě a procházejí mnoha otvory Cribriformní desky Ethmoidovy kosti; struktura podobná sítu.
Neurony čichových receptorů se dále rodí po celý život a rozšiřují nové axony do čichové baňky. Čichové ukotvení glií obaluje svazky těchto axonů a má se za to, že usnadňuje jejich průchod do centrálního nervového systému.
Čich (čich) vzniká stimulací čichových receptorů aktivací plynových molekul, které při dýchání procházejí kolem nosu. Výsledná elektrická aktivita se přenáší do čichové žárovky, která pak prostřednictvím čichového traktu přenáší elektrickou aktivitu do dalších částí čichového systému a zbytku centrálního nervového systému.
Čichový nerv je nejkratší ze všech dvanácti kraniálních nervů a pouze jeden ze dvou kraniálních nervů (druhý je optický nerv), které se nespojují s mozkovým kmenem.
Testování čichového nervu
Pro otestování funkce čichového nervu lékaři zablokují jednu z nosních dírek pacienta a pod otevřenou nosní dírku umístí štiplavý zápach (například vlhkou kávovou esenci). Test se pak opakuje na druhé nosní dírce.
Léze čivého nervu
Poranění čichového nervu často vedou ke snížené schopnosti chuti a čichu. Nicméně amoniak může být stále detekován bolestivými vlákny trojklanného nervu. Mohou se objevit kvůli tupému traumatu, jako je poškození pučem proti puči, meningitida a nádory čelního laloku.
I-IV: čichový – optický – oční – trochleární
V: trojklanný: trojklanný ganglion
V1: oční: slzný – frontální (supratrochleární, supraorbitální) – nasociární (dlouhý kořen řasnatého, dlouhý řasnatý, infratrochleární, zadní ethmoidní, přední ethmoidní) – řasnatý ganglion (krátký řasnatý)
V2: maxilární: střední meningeální – v pterygopalatinové fosse (zygomatický, zygomaticotemporální, zygomaticofaciální, sfenopalatinový, zadní horní alveolární)
v infraorbitálním kanálu/infraorbitálním nervu (střední horní alveolární, přední horní alveolární)
na obličeji (dolní palpebrální, vnější nosní, horní labiální, infraorbitální plexus) – pterygopalatinový ganglion (hluboký petrosal, nerv pterygoidního kanálu)
větve distribuce (palatinový, nasopalatinový, faryngeální)
V3: mandibulární: nervus spinosus – střední pterygoid – přední (maseterický, hluboký temporální, bukální, laterální pterygoid)
zadní (auriculotemporální, lingvální, dolní alveolární, mylohyoidní, mentální) – submandibulární ganglion – submandibulární ganglion
VII: obličejový: nervus intermedius – geniculate – vnitřní obličejový kanál (větší petrosal, nerv ke stapediovi, chorda tympani)
na výstupu ze stylomastoid foramen (zadní auricular, digastric – stylohyoid)
na obličeji (temporální, zygomatický, bukální, mandibulární, krční)
VIII: vestibulokochlérní: kochleární (striae medullares, laterální lemniscus) – vestibulární
IX: glossopharyngeal: fasciculus solitarius – nucleus ambiguus – ganglia (superior, petrous) – tympanic – carotid sinus
X: vagus: ganglia (krční, nodose) – Aldermanův nerv – v krku (faryngeální větev, horní hrtanová ext a int, rekurentní hrtan)v hrudníku (plicní větve, jícnový plexus) – v břiše (žaludeční plexus, celiakální plexus, žaludeční plexus)
XI: příslušenství XII: hypoglosální
Čichové žlázy · Čichové sliznice · Sustentakulární buňka
Čichové neurony receptoru (čichový receptor) → Čichový bulb (Glomeruli)
Mitrální buňky → Čichový trakt → Čichový trigone
Piriform cortex · EC-hippocampus system (Entorhinal cortex, Hippocampal formation) · Prepyriform area · Periamygdaloid cortex
Stria medullaris → Habenulární jádra
Amygdala → Stria terminalis → Hypothalamus
Mediální přední mozkový svazek → Hypothalamus
Přední čichové jádro