Clarissa Pinkola Estés, Ph.D., je básnířka, která vyrostla v dnes již téměř zaniklé ústní a etnické tradici. Vyrůstala v zapadlé vesnici s 600 obyvateli poblíž Velkých jezer. Pochází z mexických mesticů a Magyarů a pochází z rodin přistěhovalců a uprchlíků, kteří neuměli číst a psát, nebo to uměli jen ztěžka. Podobně jako William Carlos Williams a další básníci, kteří pracovali ve zdravotnictví, je Estésová diplomovanou psychoanalytičkou, která se klinické praxi věnuje již 35 let. Doktorát získala v oboru etnoklinické psychologie, což je studium psychologie skupin. Často vystupuje jako „distinguished visiting scholar“ na univerzitních půdách. Je kontroverzní, protože navrhuje, že asimilace i dodržování etnických tradic jsou cestou, jak přispět k tvůrčí kultuře a k občanské společnosti založené na duši. Je autorkou mnoha prací o životě duše. Její dílo vyšlo ve 32 jazycích. Jako posttraumatická specialistka sloužila po masakru na Columbine High Schoola komunitě v letech 1999-2003. Pracuje s rodinami přeživších 11. září na obou pobřežích. Je držitelkou mnoha ocenění, včetně ceny Las Primeras, „první svého druhu“ od Mexican American Women’s foundation, Washington D.C. V roce 2006 byla uvedena do Coloradské ženské síně slávy.
Estésova nadace Guadalupe Foundation v současné době financuje projekty na podporu gramotnosti v Queensu ve státě New York a na Madagaskaru – poskytuje lidem tištěné místní pohádky a informace o zdravotní péči a hygieně v jejich vlastním jazyce; tyto texty pak slouží k výuce čtení a psaní. Estés také svědčí před státními a federálními zákonodárci o reformě sociálního zabezpečení, vzdělávání, ochraně dětí, duševním zdraví, životním prostředí, imigraci a dalších otázkách kvality života a duše.
„Všechny silné duše jdou nejprve do pekla, než začnou léčit svět, kvůli kterému sem přišly. Pokud máme štěstí, vracíme se, abychom pomohli těm, kteří jsou stále uvězněni dole.“ z básně Abre La Puerta v Divadle představivosti
„Neztrácejte odvahu, byli jsme stvořeni pro tuto dobu…“ z dopisu mladému aktivistovi v těžkých časech
„Řemeslo otázek, řemeslo příběhů, řemeslo rukou – to vše je vytváření něčeho, a tím něčím je duše. Kdykoli duši nakrmíme, zaručí nám růst.“ z knihy Ženy, které běží s vlky (str. 14)
„To, že žena mlčí, neznamená, že souhlasí…“ z knihy Nebezpečná stará žena
„Kdyby logika byla vším, všichni muži by jezdili v sedle…“ z knihy Ženy, které běhají s vlky
„Někteří lidé si pletou lásku s láskou. Naopak, ti nejmilovanější lidé jsou často nejzuřivější a nejostřeji vyzbrojení k boji… neboť jim záleží na zachování a ochraně poezie, symfonické písně, myšlenek, živlů, tvorů, vynálezů, nadějí a snů, tanců a svatosti… těch dobrých snah, které nelze nechat z této země zmizet, jinak by zahynulo samo lidstvo…“ z knihy Nebezpečná stařena
Pokud jste nikdy nebyli nazváni vzdorovitou, nenapravitelnou, nemožnou ženou… věřte… ještě je čas.“ z knihy Žena, která běží s vlky
Její zvukové nahrávky na CD vydalo nakladatelství Sounds True a byly vysílány v mnoha stanicích National Public Radio a komunitních rozhlasových stanicích v Kanadě a USA.