Hudební agnozie, sluchová agnozie, je syndrom selektivního postižení rozpoznávání hudby. Tři případy hudební agnózie zkoumají Dalla Bella a Peretz (1999); C.N., G.L. a I.R.. Všichni tři pacienti utrpěli oboustranné poškození sluchové kůry, které mělo za následek potíže s hudbou, zatímco porozumění řeči zůstalo nedotčeno. Jejich postižení je specifické pro rozpoznávání kdysi známých melodií. Jsou ušetřeni rozpoznávání zvuků z okolí a rozpoznávání textů písní. Peretz (1996) dále studoval hudební agnózii C. N. a uvádí počáteční poruchu zpracování výšky tónu a ušetřené časové zpracování. C. N. se později zotavil ve schopnostech zpracování výšky tónu, ale zůstal postižený v rozpoznávání melodií a posuzování známosti.
Termín „agnózie“ označuje ztrátu znalostí. Získaná hudební agnozie je „neschopnost rozpoznat hudbu při absenci smyslových, intelektuálních, verbálních a mnestických poruch“. Hudební agnozie je nejčastěji získaná; ve většině případů je důsledkem oboustranného infarktu pravého spánkového laloku. Satoh ve svém článku uvádí, že „pokud se čistá slovní hluchota, sluchová zvuková agnozie a receptivní amúzie vyskytují současně, nazývá se tento stav sluchová agnozie“ (Satoh 2007). Je však třeba si uvědomit jemný rozdíl mezi sluchovou a hudební agnózií; první se týká neschopnosti rozpoznat zvuky z prostředí, zatímco druhá se týká neschopnosti rozpoznat hudbu.
Hudební agnózie lze rozdělit podle toho, jaký proces je u jedince narušen.
Hlavní příznaky hudební agnózie sahají od neschopnosti rozpoznat výšku tónu, rytmus, akordy a noty až po neschopnost rozlišit a rozpoznat známé písně, posoudit tonalitu a reprodukovat hudební fráze.
Hlavními příčinami hudební agnózie jsou léze v pravém nebo oboustranném temporálním laloku (Satoh 2007) nebo jednostranné mozkové příhody.
Mnoho případů hudební agnózie je důsledkem operace střední mozkové tepny. Studie na pacientech překonaly velké množství důkazů prokazujících, že levá strana mozku je vhodnější pro uchovávání dlouhodobých paměťových reprezentací hudby a že pravá strana je důležitá pro kontrolu přístupu k těmto reprezentacím. Asociativní hudební agnózie bývají způsobeny poškozením levé hemisféry, zatímco apercepční hudební agnózie odráží poškození pravé hemisféry.