Hypopnœa je lékařský termín pro abnormálně mělké dýchání nebo pomalou dechovou frekvenci. To se liší od apnoe v tom, že tam zůstává nějaký proud vzduchu.
Hypopnoe pochází z řeckých kořenů hypo- (znamená nízká, pod, pod, dolů, pod normálem) a pnoe (znamená dýchání). Doslova to znamená poddýchání.
Při diagnostice a léčbě poruch spánku se příhoda hypopnoe nepovažuje za významnou, pokud nedojde k 50% (nebo většímu) snížení průtoku a s tím spojené 3% (nebo větší) desaturaci v hladinách O2 osoby po dobu 10 sekund nebo déle, nebo pokud dojde k probuzení nebo fragmentaci spánku.
Přímým důsledkem hypopnoe (stejně jako apnoe) je, že se zvyšuje hladina C02 v krvi a hladina kyslíku v krvi pacienta se snižuje úměrně závažnosti obstrukce dýchacích cest. Tento rušivý způsob dýchání vytváří rušivý spánkový režim, jehož následkem je, že tito jedinci vykazují zvýšenou únavu, letargii, sníženou schopnost koncentrace, zvýšenou podrážděnost a ranní bolesti hlavy. V podstatě jsou tito jedinci extrémně unavení kvůli neschopnosti se dobře vyspat.
Index hypopnoe (HI) lze vypočítat vydělením počtu hypopnoí počtem hodin spánku. Index apnoe-hypopnoe (AHI) je index závažnosti, který kombinuje apnoe a hypopnoe. Jejich kombinace dává celkovou závažnost spánkové apnoe včetně poruch spánku a desaturací (nízká hladina kyslíku v krvi). Index apnoe-hypopnoe, stejně jako index apnoe a index hypopnoe, se vypočítá vydělením počtu apnoe a hypopnoe počtem hodin spánku. Dalším indexem, který se používá k měření spánkové apnoe je index respirační poruchy (RDI). Index respirační poruchy je podobný indexu apnoe-hypopnoe, nicméně zahrnuje také respirační příhody, které technicky nesplňují definice apnoe nebo hypopnea, ale narušují spánek.
Mezi příčiny hypopnoe jsou:
a některé další, které jsou typické chrápání a spánkové apnoe.
Nejčastějším příznakem hypopnoe je nadměrná ospalost, která je důsledkem neustálého přerušování spánku. Lidé s hypopnoe mají často hlasité, těžké chrápání, které je přerušováno dušenými zvuky nebo hlasitým chrápáním následovaným obdobím ticha, protože ústy a nosem nemůže do plic proudit dostatek vzduchu. Období ticha mohou trvat 20 sekund nebo déle a mohou nastat mnohokrát za hodinu, což má za následek špatný spánek a sníženou hladinu kyslíku v krvi.
Mezi další příznaky hypopnoe může patřit deprese, zapomnětlivost, změny nálady nebo chování, potíže s koncentrací, ztráta energie, nervozita, ranní bolesti hlavy. Ne všichni lidé s hypopnoí mají všechny tyto příznaky a ne každý, kdo má tyto příznaky, má hypopnoe.
Hypopnoe je porucha, která má za následek nadměrnou denní ospalost a zhoršenou kvalitu života, včetně opakovaných dopravních nehod, snížené produktivity práce a emočních problémů.
Kardiovaskulární důsledky hypopnoe patří infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, psychiatrické problémy, impotence, kognitivní dysfunkce, hypertenze, ischemická choroba srdeční a ztráta paměti.
Nejčastější léčbou hypopnoe je kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách (CPAP). CPAP je léčba, při které pacient nosí masku přes nos a/nebo ústa. Vzduchový ventilátor tlačí vzduch horními dýchacími cestami. Tlak vzduchu je upraven tak, aby bylo právě tolik, aby se zabránilo kolapsu tkání horních dýchacích cest během spánku, ale epizody apnoe se vracejí, když je CPAP zastaven nebo je používán nesprávně.
Mírná hypopnoe může být často léčena hubnutím nebo tím, že se vyhnete spaní na zádech. Také přestat kouřit, odmítnutí alkoholu, sedativ a uspávacích prášků před spánkem může být docela efektivní. Určité fyzické cvičení, které posilují hrdelní svalstvo také přináší nějaké výsledky v léčbě hypopnoe.
Existuje také operativní metoda, tedy chirurgie. Operace horních cest dýchacích je lokální. V závislosti na příčině obstrukce se zaměřuje na měkké patro, uvulu, mandle, adenoidy nebo jazyk. Existují také složitější operace, které se provádějí s úpravou dalších kostních struktur – úst, nosu a obličejových kostí. Chirurgie je vlastně to poslední, k čemu se lékaři při léčbě hypopnoe doporučují uchýlit. Někdy je to ale jediná možnost, když jiné možnosti nefungují.