Výukový kapitál je termín používaný ve vzdělávací administrativě od 60. let 20. století, který vyjadřuje kapitál plynoucí z investic do výroby výukových materiálů.
Výukový kapitál může být použit k řízení nebo omezení či omezení činnosti lidí (individuální kapitál) nebo zařízení (infrastrukturní kapitál) (pokud jsou výukovými materiály počítačové programy). Obecně nemůže jednotlivce ani infrastrukturu přimět k tomu, aby dělali to, k čemu nejsou vyškoleni nebo určeni, ale může jim pomoci zabránit v tom, aby dělali většinu hloupých, destruktivních a nebezpečných věcí.
Když lidé začnou důvěřovat pokynům, mají tendenci s nimi spojovat sociální kapitál symbolizovaný značkou, vlajkou nebo štítkem. Tím se obvykle otevírá možnost, aby ti, kdo mají moc, začali podvádět a vytvářet špatné návody, kterým již nelze věřit, ale dobrá pověst značky, vlajky nebo etikety je chrání před dopadením déle, než by tomu bylo bez symbolu, který je spojen s dobrou pověstí.