Venkovský internet je přístup k internetu z venkovských oblastí (označovaných také jako „venkov“ nebo „venkov“), což jsou osídlená místa mimo města a obce. Jeho zavádění je důležité pro překonání nevýhod digitální propasti
Většina venkovského přístupu k internetu je hlasové pásmo o 56k modemu, ale špatné telefonní linky v mnoha venkovských oblastech, mnohé z nich instalované nebo naposledy modernizované mezi 30. a 60. lety, mohou omezit skutečné rychlosti stahování na 23-26k nebo méně. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto linek slouží relativně málo zákazníků, údržba telefonních společností a rychlost oprav těchto linek se ve skutečnosti zhoršila a jejich upgrade na moderní požadavky na kvalitu je nepravděpodobný.
Ekonomická výzkumná služba Ministerstva zemědělství Spojených států poskytla četné studie a data o internetu ve venkovské Americe. Jeden takový článek z časopisu Agricultural Outlook, Communications & the Internet in Rural America, shrnuje využití internetu ve venkovských oblastech Spojených států v roce 2002. Uvádí: „Využívání internetu venkovskými a městskými domácnostmi se během devadesátých let také výrazně zvýšilo, a to tak výrazně, že má jednu z nejrychlejších rychlostí přijetí ze všech služeb pro domácnost.“
Další oblastí pro začlenění internetu je americké zemědělství. Jedna studie přezkoumala údaje z roku 2003 a zjistila, že „56 procent provozovatelů zemědělských podniků používalo internet, zatímco 31 procent venkovských pracovníků ho používalo na svém pracovišti“. V pozdějších letech přetrvávají problémy s ekonomickými venkovskými telekomunikacemi. Lidé ve vnitřních městských oblastech jsou blíže u sebe, takže přístupová síť pro jejich připojení je kratší a levnější na výstavbu a údržbu, zatímco venkovské oblasti vyžadují více vybavení na zákazníka. Nicméně i přes tuto výzvu poptávka po službách stále roste.
V roce 2011 navrhla Federální komise pro komunikace využít Fond univerzální služby k dotování venkovských širokopásmových internetových služeb.
Ve Španělsku byl projekt Guifi.net pro některé lidi jedinou alternativou, jak získat přístup k internetu. Obvykle jsou sousedé zodpovědní za shromáždění potřebných peněz na nákup síťového zařízení, které provede bezdrátové spojení s jinou zónou, která již internet má. Vyskytly se také případy, kdy do infrastruktury investovala vlastní městská rada.