James R. Flynn v červnu 2007
James Robert Flynn PhD FRSNZ (nar. 1934), známý také jako Jim Flynn, emeritní profesor politických studií na Otagské univerzitě v Dunedinu na Novém Zélandu, se zabývá výzkumem inteligence a proslavil se svými publikacemi o neustálém meziročním zvyšování IQ skóre na celém světě, které se dnes označuje jako Flynnův efekt. Flynnův efekt je předmětem monografie několika autorů, kterou v roce 1998 vydala Americká psychologická asociace. Flynn pocházel z Washingtonu a vystudoval v Chicagu, v roce 1963 emigroval na Nový Zéland.
Flynnův syn Victor je profesorem matematiky na New College v Oxfordu.
Flynn je autorem řady knih. Mezi jeho výzkumné zájmy patří humánní ideály a ideologická debata, klasikové politické filozofie a rasa, třída a IQ (viz rasa a inteligence).
Ve svých knihách spojuje politickou a morální filozofii s psychologií a zkoumá problémy, jako je zdůvodnění humánních ideálů a otázka, zda má smysl řadit rasy a třídy podle zásluh. V současné době je členem redakční rady časopisu Intelligence. a čestným členem mezinárodní poradní redakce monografií Mens Sana.
Flynn definuje inteligenci jako nezávislou na kultuře a zdůrazňuje, že styl myšlení potřebný k řešení problémů přežití v poušti (mapování, stopování…) se liší od stylu myšlení potřebného k dosažení dobrých výsledků na moderním Západě (akademické úspěchy atd.), ale že obojí nepochybně vyžaduje inteligenci.
V článku z roku 1999 publikovaném v časopise American Psychologist je shrnuta velká část jeho výzkumu. V souvislosti s údajnou genetickou podřadností černochů v testech IQ uvádí argumenty a důkazy pro toto přesvědčení a poté jednotlivé body zpochybňuje. Přímé důkazy – kdy jsou černoši vychováváni v méně znevýhodňujícím prostředí – interpretuje tak, že faktory prostředí vysvětlují genetické rozdíly. Přesto tvrdí, že vysvětlení prostředí získalo na síle po zjištění, že skóre IQ v průběhu času stoupá. Mezigenerační rozdíly v IQ mezi bělochy a mezi jednotlivými národy byly větší než rozdíl v IQ mezi černochy a bělochy a podle vědců, na které se odvolává, je nelze vysvětlit genetickými faktory, které by měly IQ snižovat. Tvrdí, že rozdíl ve skóre IQ mezi černochy a bělochy lze zcela vysvětlit faktory prostředí, pokud „průměrné prostředí pro černochy v roce 1995 odpovídá kvalitě průměrného prostředí pro bělochy v roce 1945“. V novějších pracích však Flynn od tohoto posledního tvrzení ustupuje a uvádí, že „američtí černoši nejsou v časové deformaci, takže environmentální příčiny jejich rozdílu v IQ oproti bělochům jsou totožné s environmentálními příčinami rozdílu v IQ mezi generacemi“ a „Flynnův efekt je irelevantní pro prokázání, že rasový rozdíl v IQ je environmentální“.
Flynn ve své práci transparentně vyjadřuje své přesvědčení o rasové rovnosti, ale zasazuje se o otevřenou vědeckou debatu o kontroverzních tvrzeních v oblasti společenských věd a kritizuje potlačování výzkumu rasy a inteligence, kdy se „vyučují kurzy o Bellově křivce, které Bellovu křivku nezařazují, kde se kurzy o inteligenci nenabízejí jen proto, že by nějaký student mohl nadhodit otázku rasových rozdílů, kde by někdo, kdo bere IQ vážně, byl ostrakizován na katedře pedagogiky nebo genderových studií, kde se historie černošské rodiny překrucuje pro politické účely, kde se vědci vzbouří, když řečník podrobně popíše zjevné etnické rozdíly“. Pouze vyzývá ty, kteří mají související názory, aby je bez pádných důkazů neprosazovali.
Flynn ve své knize The Torchlight List (Seznam pochodní) z roku 2010 přichází s kontroverzní myšlenkou, že čtením velkých literárních děl se člověk naučí víc než studiem na univerzitě.
Flynnův efekt je označení pro výrazné a dlouhodobé zvyšování výsledků inteligenčních testů, které se měří v mnoha částech světa. Při počáteční standardizaci testů inteligenčního kvocientu (IQ) na vzorku testovaných osob je průměr výsledků testů stanoven na 100 a jejich směrodatná odchylka na 15 bodů IQ. Při revizi testů IQ se opět standardizují na novém vzorku osob, které se narodily v nedávné době. Průměrný výsledek je opět stanoven na 100. Když však noví účastníci testování absolvují starší testy, téměř ve všech případech je jejich průměrný výsledek výrazně vyšší než 100.
Od prvních let testování až do současnosti docházelo k průběžnému a přibližně lineárnímu nárůstu testového skóre. U testu Ravenovy progresivní matice byly porovnávány osoby narozené v průběhu 100 let v Des Moines ve státě Iowa a zvlášť v Dumfries ve Skotsku. Zlepšení byla v obou zemích pozoruhodně konzistentní po celé období. Tento efekt zjevného nárůstu IQ byl pozorován i v různých jiných částech světa, i když míra nárůstu se liší.
Existuje řada návrhů na vysvětlení Flynnova efektu, stejně jako skepse ohledně jeho důsledků. Podobná zlepšení byla zaznamenána i u jiných kognitivních funkcí, jako je sémantická a epizodická paměť. Nejnovější výzkumy naznačují, že Flynnův efekt mohl skončit alespoň v několika vyspělých zemích, což možná umožňuje, aby se rozdíly ve skóre IQ v jednotlivých zemích zmenšily, pokud Flynnův efekt pokračuje v zemích s nižším průměrným národním IQ.
V roce 1967 byl Flynn předsedou Kongresu za rasovou rovnost (CORE), organizace pro občanská práva na jihu USA.
Flynn se vášnivě zasazuje o levicové cíle a stal se iniciativním členem NewLabour Party i Alliance. Byl také poradcem labouristického premiéra Normana Kirka v oblasti zahraniční politiky. Několikrát kandidoval v parlamentních volbách, naposledy v roce 2005 na kandidátce Aliance. V roce 2008 působil jako mluvčí Aliance pro finance a daně.
Nový výzkum ze sčítání lidu na Novém Zélandu v roce 2006 ukázal, že ženy bez terciárního (vysokoškolského) vzdělání porodily 2,57 dítěte, zatímco ženy s vyšším vzděláním 1,85 dítěte. Během července 2007 citoval list The Sunday Star-Times Flynna, který prohlásil, že Novému Zélandu hrozí riziko méně inteligentní populace a že „přetrvávající genetický trend, který snižuje genetickou kvalitu pro fyziologii mozku, bude mít nakonec určitý vliv“. Odvolával se na hypotetické návrhy eugeniků, jak tento trend zvrátit, včetně jakési orální antikoncepce „v zásobách vody a … protilátky“ na početí.
Flynn později v rozhovoru s Paulem Henrym vyjádřil své vlastní názory na televizní pořad Close Up a naznačil, že Sunday Star-Times jeho názory hrubě zkreslil. V článku Flynn tvrdil, že nikdy neměl v úmyslu, aby byl jeho návrh brán vážně, protože to řekl pouze pro ilustraci určitého bodu.
V červenci 2012 se v několika médiích objevily zprávy o Flynnově tvrzení, že ženy poprvé po sto letech předstihly muže v IQ testech, a to na základě studie, kterou provedl v roce 2010. Flynn však oznámil, že média jeho výsledky vážně zkreslila, a šel nad rámec svých tvrzení a odhalil, že naopak zjistil, že rozdíly mezi muži a ženami v jednom konkrétním testu, Ravenově progresivní matici, se v pěti modernizovaných zemích staly minimálními (zatímco před rokem 1982 dosahovaly ženy výrazně nižších výsledků). Ženy se podle něj v těchto zemích vyrovnaly mužům v důsledku toho, že byly vystaveny modernímu prostředí, protože začaly vykonávat povolání a měly lepší přístup ke vzdělání. Proto tvrdil, že při celkovém zohlednění Flynnova efektu se ženy v důsledku vyrovnávání rozdílů posunuly v IQ o něco rychleji než muži. Flynn již dříve zdokumentoval stejný trend u etnických menšin a dalších znevýhodněných skupin. Podle Flynna jsou si obě pohlaví „mrtvě rovna v kognitivních faktorech… ve schopnosti vypořádat se s použitím logiky v abstraktních úlohách Ravenova testu“, ale za drobné rozdíly v průměrných výsledcích pravděpodobně mohou spíše temperamentové rozdíly ve způsobu, jakým chlapci a dívky testy provádějí, než jakýkoli rozdíl v intelektuálních schopnostech.
–
VIAF: 7617850 –
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–